Zde bychom se měli na chvíli zastavit. Gaius Iulius Caesar popisuje zvyky Gallů, čili Keltů, ve svém díle, Zápisky o válce Galské. Druidské zvyky a obyčeje jsou vylíčeny neobyčejně barvitě a jsou jedinečným zdrojem informací. Dalším vojákem, spisovatelem, přírodovědcem a historikem byl Plinius starší, asi o sto třicet později. Jeho dílo je nesmírně rozsáhlé, jenom popis Germánů a jejich života se vešel do dvaceti svazků. Tento muž měl záviděníhodnou, téměř epickou smrt, když jako velitel římského loďstva evakuoval obyvatele z okolí Vesuvu, při známé katastrofě a zániku Pompejí, v roce 79. n. l. Otrávil se zřejmě sopečnými plyny. Jeho tělo bylo nalezeno bez známek poranění, na palubě lodi, které velel. Robert Graves, ve své knize Claudius bůh a jeho žena Messalina, popisuje děsivé obřady přinášení lidských obětí, kde smrtícím nástrojem byl zahrocený konec jmelí, kterým byla spoutaná oběť probodena.
Keltští kněží, druidové, odsekávali jmelí zlatým srpem a balili je do bílých roušek. Zároveň byl obětován i bílý býk. V ranném křesťanství se lidé domnívali, že jmelí bylo kdysi velkým stromem, z jehož větve svatý Josef vyrobil kolébku pro prvorozeného syna a z jehož stromu byl vyroben kříž, na kterém byl o třiatřicet let později Ježíš ukřižován. Jmelí dokázalo vyléčit každou chorobu. Bylo a je rostlinou, která přináší plodnost a lásku. Zvyk políbit ženu, pod vánočním jmelím, je v naší tradici dodnes.
Jmelí je polovičním parazitem. Některé látky, včetně minerálů, získává od svého hostitele, některé látky si vytváří vlastní fotosyntézou. Není to žádná rostlina na jedinou sezónu, obyčejně se je dožívá až čtyřiceti let, což v tomto případě rozhodně není málo. Způsob rozmnožování byl dlouho tajemstvím, nakonec se ale vysvětlil. Tím tajemstvím jsou mlsné zobáky některých zpěvných ptáků. S přicházející zimou sezobají ptáci nejdříve barevné bobule jako třeba jeřabiny, nebo hloh, nebo šípky. Bílé a nenápadné bobule jmelí přijdou na řadu až koncem zimy. Velcí ptáci, jako třeba drozd nebo brkoslav, polykají bobule celé, nevyklovávají semena. Ptáci mají velmi rychlý metabolismus a bříškem taková potrava projde obyčejně v několika minutách. Měkká dužina je zpracována a využita, semínka jmelí se šíří trusem přeletujících ptáků.
