„Výběr lokality nebyl nijak náhodný,“ uvádí Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku, která je partnerem Stezky. „Janské Lázně jsou oblíbeným cílem návštěvníků Krkonoš, takže je to místo, kde toho můžeme mnoho ukázat velkému množství lidí. Zároveň nám stezka pomáhá přilákat turisty z vrcholků Krkonoš a ulevit tak přetíženým hřebenům.“
Od kořenů k vrcholu
Hlavním cílem projektu je budování pozitivního vztahu k přírodě prostřednictvím nevšedních zážitků spojených s informacemi vzdělávacího zaměření. „Bezbariérový přístup a nenáročný pozvolný výstup umožňuje prohlídku stezky příslušníkům všech věkových skupin i fyzických schopností. Největší sklon je šest procent, aby sem mohli pohodlně a bezpečně vyjet i vozíčkáři. Obě stezky – na Lipně i v Krkonoších – jsou dílem jednoho architekta, proto mají podobný vzhled a stejné prvky,“ vysvětluje Skalka. „Každá má však svůj typický znak. Například krkonošská má věž ve tvaru květu hořce, protože hořec je pro Krkonoše kultovní rostlinou.“
V souladu s přírodou
Pro návštěvníky připravila Správa KRNAP tři didaktické stanice a neobyčejnou podzemní expozici. „Naším cílem je poskytovat zábavnou formou informace o okolní přírodě, které nenajdou v učebnicích. Ukazujeme jim, jak má vypadat „pěkný“ a zdravý les. Prostřednictvím podzemní kořenové části Stezky jim vysvětlujeme, jak je půda důležitá pro život lesa,“ shrnuje Skalka a dodává, že „pěkným“ lesem rozumíme takový, kde rostou mladé i staré stromy, různé generace a různé druhy. „Pěkný“ les je kompaktní a je odolnější vůči povětrnostním vlivům než lesy jednodruhové.“
„Montáž komplexu na Hofmannových boudách trvala 67 dnů, včetně sobot a nedělí. Tomu předcházela příprava v Rakousku,“ přibližuje výrobní proces Skalka. „Aby se stezka do lesa vešla, muselo padnout 28 stromů. Konstrukce je z dřeva douglasek, které u nás moc nerostou. Dřevo není ničím ošetřené. K ukotvení bylo potřeba 150 základových děr na patky. Na každé stezce se zúročí zkušenosti z předchozích stezek. Třeba tady jsou mezery, které zabrání zbytečnému vlhnutí trámů, stejně tak je vyspárované zábradlí, aby se na něm za deště nedržela voda.“ Stromy rostoucí těsně u stezky jsou vyvázané ocelovými lany, která chrání konstrukci před kývajícími stromy při silném větru.
Životnost stezky je přibližně 25 let, což je doba srovnatelná s životností vleků a lanovek.
Edukativní programy
Návštěvníci mohou využít služeb odborného průvodce, který celou stezku a její okolí a přírodu od kořenů po koruny stromů představí. K dispozici jsou i pracovní listy pro školy. Vedle vzdělávacích zastávek nabízí stezka také tři zábavně pojaté stanice s celou řadou adrenalinových prvků, které potěší nejen děti. „Návštěvníci si u nás mohou vyzkoušet udržení rovnováhy v průhledu, který pod sebou odhaluje zdánlivě nebezpečnou propast,“ uvádí Filip Pekárek, jednatel společnosti Stezka korunami stromů Krkonoše. „Asi největším adrenalinovým lákadlem stezky je suchý tobogán v délce 80 metrů, který se vine středem věže. Všechny zmíněné prvky jsou důkladně zabezpečeny.“
Součástí komplexu je rovněž hlavní budova, v níž se nachází prodejna suvenýrů a restaurace s kapacitou 140 míst. Stezka korunami stromů Krkonoše, stejně jako ta na Lipně, je otevřena každý den po celý rok s výjimkou Štědrého dne. „Její otevření znatelně oživilo oblast východních Krkonoš. Provozovatelé místních ubytovacích zařízení si ji nemohou vynachválit, protože jim přilákala nové hosty dokonce i v mimosezonním období,“ dodává Pekárek.
Zajímavosti navrch
Opravdovým unikátem je přítomnost vřetenovky – malého šneka, kterého můžeme potkat pouze v Krkonoších. Spásá řasy rostoucí na stromech v „pěkném“ lese. „Zvláštní je, že ji nikdy neuvidíte, jak leze dolů,“ popisuje živočicha Michal Skalka. „My samozřejmě víme, jak se ze stromu dostane, ale jak to ve skutečnosti je, říkáme jen návštěvníkům, kteří se zúčastní programu zaměřeného právě na vřetenovku,“ usmívá se.
Další jedinečnou podívanou můžeme spatřit hned u vchodu na věž stezky, která začíná, na rozdíl od ostatních, v podzemí. „Je koncipována tak, aby se v ní netvořily fronty. Po stěnách v podzemí jsou umístěny panely s informacemi, které jsme tvořili pro normální lidi, nikoli pro erudované biology. Při pomalé chůzi se dají cedule přečíst za přibližně pět minut. Uprostřed se nedá přehlédnout kořenoví asi sedmdesátiletého smrku o váze zhruba 350 kilogramů,“ dodává Skalka.
Pokud chcete zažít a vidět nevídané a dozvědět se něco zajímavého, trochu se pobavit, a to nejen na Stezce korunami stromů Krkonoše, navštivte programy Správy KRNAP pro veřejnost. Více o nich na akce.krnap.cz.
