Nejslavnější únos vlaku. Před 70 lety ujel na „Západ“ vlak plný lidí

10.2.2021
Jaroslav Svoboda

Ovšem, většina ze 110 cestujících se za hranice dostala proti své vůli a sedmdesát sedm z nich se vrátilo zpět domů, jednalo se převážně o žáky gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní. Reakcí na tento počin bylo až hermetické uzavření československých státních hranic. Aby se zabránilo opakování podobného počinu, byly dokonce vytrhány koleje na mnoha nevyužívaných hraničních přechodech a ještě v roce 1951 se začaly budovat ženijně technické zátarasy podél celé západní hranice.

Akce vyvolala celosvětový odraz a tak byla podobná komunistická opatření očekávanou reakcí. Jak ale začala? Rychlík odjel z Prahy 11. září 1951 v 9:55. Po příjezdu do Chebu byla jeho zadní část odpojena a ze služebního a tří osobních vozů byla sestavena souprava osobního vlaku do Aše. Byla přistavena i nová lokomotiva se strojvedoucím Jaroslavem Konvalinkou a topičem Kalabzou. Strojvedoucí lokomotivu ještě nechal otočit kotlem dopředu, aby mohla být vyvinuta větší rychlost než při jízdě tendrem napřed, jak bylo obvyklé při jízdě na této trati.

Před 679 lety byl zničen Juditin most, jeden z nejstarších evropských mostů vůbec

Vlak vyjel z Chebu, zastavil ve Františkových Lázních, kde nastoupili další aktivní účastníci akce, včetně rodin hlavních organizátorů Karla Truksy, který nastoupil už v Chebu a dr. Jaroslava Švece. Poslední zastávku před Aší měl vlak v Hazlově, kde přistoupil ještě ašský zubař Švec. Právě zdě od něj dostal strojvedoucí znamení, že výhybka v Aši je přehozena směrem na Německo. Strojvedoucí ještě stihl pod záminkou poruchy brzd uzavřít potrubí k jejich ovládání a zajistit, aby byly na všech vozech povolené.

V Hazlově ještě na lokomotivu nastoupil chebský výpravčí Truksa, jedoucí předtím s rodinou ve voze, aby pomohl zneškodnit strojvedoucímu topiče Kolabzu, který o připravované akci neměl ani potuchy. Vlak pak ještě jednou zastavil, aby strojvedoucí s Truksou uzavřeli zbylé kohouty brzdového potrubí, aby nefungovala ani záchranná brzda. Potom se už vlak rozjel vstříc svému cíli. Stanicí v Aši prolétl sedmdesátikilometrovou rychlostí, přerazil dřevěnou hraniční závoru a zastavil přibližně tři sta metrů za hranicí na německém území u vesnice Wildenau. Poté, co už o celé akci informoval Truksa německou stranu, přijíždějící vlak z Československa už zde čekali dva česky mluvící muži spolu s americkými vojáky a německými financi.

Není jistě bez zajímavosti, že ašský vlak svobody nebyl jediným v tehdejším východním bloku, podobnou akci zažil o deset let později i Berlín. K celé události došlo 5. prosince 1961 u Oranienburgu, kdy se strojvedoucí vlaku s celou rodinou rozhodl emigrovat. Po této události se i ve východním Německu zdokonalovala další opatření.



Nepřehlédněte