Minerální prameny se tu využívají už přes tři sta let
Bylo to tak, že v roce 1669 brněnský lékař Jan Hertod zveřejnil ve Věstníku vídeňské univerzity pod názvem Tartaro Mastix Moraviae v článku Bič na usazeninu charakteristiku luhačovických pramenů. Současně neopomněl doporučit jejich využití pro léčení některých onemocnění.
V roce 1776 vídeňský biochemik prof. Cranz pak provedl chemickou analýzu luhačovických vod a zveřejnil jejich chemické složení. Označil je za jedny z nejúčinnějších ve střední Evropě pro jejich vysoký obsah minerálních látek. V Luhačovicích je v současné době patnáct pramenů, známá je například Vincentka, Ottovka, Aloiska i pramen Dr. Šťastný.
Základy moderního lázeňství v Luhačovicích
Datují se od roku 1902. Tehdy z iniciativy lékaře a tehdejšího ředitele lázní Františka Veselého byla založena Akciová společnost lázní luhačovických. Poté došlo v Luhačovicích k velkému rozvoji lázní, stavěly se hotely, penziony a léčebná zařízení. Mnohé z nich jsou dílem skvělého slovenského architekta Dušana Jurkoviče.
V Lázních Luhačovice se léčí především lidé s onemocněním dýchacího ústrojí, ale také s poruchami pohybového aparátu a trávicího ústrojí, také diabetici a pacienti, které trápí nemoci oběhového ústrojí a onkologická onemocnění.
Jako lék dvakrát denně
Nejčastěji se Vincentka používá k pitné kúře při nachlazení, popíjí se studená nebo teplá nejlépe na lačno. A aby byl účinek minerálních látek skutečně stoprocentní, doporučují lékaři po konzumaci nic nejíst ani nic nepít. Další možností je kloktání nebo inhalace.
Vincentku ale můžeme vzít za vděk i jako prevenci, můžeme ji pít samotnou nebo použít k ředění ovocných šťáv, také na zálivku zeleninových salátů. Vychlazená a smíchaná s kvalitním suchým vínem v poměru jedna ku jedné je výborná jako střik, bonusem je snížení kyselosti vína. Vincentka pomůže i na kašel, pokud ji smícháme s mlékem a medem. Mléko převaříme, Vincentku, asi třetinu hrnku zahřejeme, ale jen tak, aby teplota nepřekročila 70 stupňů! Obě tekutiny smícháme, přidáme kávovou lžičku medu a dolijeme trošičkou ochlazeného mléka.
Luhačovice ale nejsou jenom lázně, je to také městská památková zóna
Pro Luhačovice byly z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První se datuje rokem 1902 do počátku první světové války, kdy se v Luhačovicích plně rozvíjela secese, jejímž hlavním propagátorem byl Dušan Jurkovič. Druhé období se řadí do dvacátých a třicátých let, kdy byly mimo jiné postaveny budovy Městského úřadu, Bílá čtvrť, plovárna a Společenský dům.
V současné době je v Luhačovicích přes třicet kulturních památek a Jurkovičovy stavby usilují o zapsání na seznam památek UNESCO.
