Největší sluneční hodiny v Česku lákají i po pěti letech do Bezvěrova na severním Plzeňsku výletníky. Odhaleny byly v den jarní rovnodennosti 20. března 2018. Hlavně v létě se na odpočívadle, jež obec zřídila, zastavují cyklisté či motorkáři. Když v zimě napadne sníh, jezdí po poli kolem třímetrových číslic lidé na běžkách. Žádný masivní příliv turistů ale do obce v málo zalidněné krajině kolem Manětína hodiny nepřinesly. Obec zajišťuje údržbu, uklízí odpadky a stará se o sečení trávy na odpočívadle. Turisté mohou svou návštěvu zaznamenat do deníků, dva jsou už zaplněné, řekla starostka Jana Petrů.
Bezvěrovské sluneční hodiny jsou unikátní v tom, že jejich gnómonem, tedy ukazatelem, který podle pohybu Slunce vrhá stín, je věž vysílače Krašov. Vysílač měří 342 metrů, je druhou nejvyšší stavbou v ČR a převyšuje například i Eiffelovu věž. Vzhledem k potřebné rozloze není „ciferník“ slunečních hodin úplný. Zahrnuje jen pět hodin od desáté do druhé hodiny odpolední, nejbližší číslice je od stožáru 200 metrů, nejvzdálenější 260 metrů. „Lidé sem pořád jezdí a na odpočívadle se zastavují, nejen kvůli hodinám, je tu i krásná krajina,“ řekla starostka. V návštěvních knihách nechali zápisy návštěvníci z celé republiky, ale také za zahraničí, například z Velké Británie. „Někdo sluneční hodiny chválí, ale někteří si i stěžovali, že nejdou přesně podle jejich osobních hodinek,“ poznamenala starostka.
To je ale podle autora myšlenky na postavení slunečních hodin u krašovského vysílače Václava Sidorjaka správné. „Sluneční hodiny totiž ukazují skutečný místní sluneční čas. Ten se v jeden okamžik může lišit v Bezvěrově a třeba v Brně až o minuty. My ale máme na svých hodinkách ve stejném časovém pásmu jednotný čas, který nebude souhlasit na minuty s časem ze slunečních hodin,“ řekl.
I když bezvěrovské sluneční hodiny jsou podle něj hlavně turistickou atrakcí a kuriozitou, slouží i k vysvětlení astronomických principů, pohybu Slunce a planet, prvního Keplerova zákona. „To je tam vysvětleno i na doprovodných panelech,“ řekl Sidorjak, který na využití stožáru jako rafičky hodin přišel při letu na motorovém padáku. „Poprvé mě to napadlo, když jsem spatřil tuto velkolepou stavbu z ptačí perspektivy,“ řekl před pěti lety. Dnes je rád, že se podařilo nápad realizovat. „Je to ale jen taková epizoda v dějinách, nebudou tu věčně. Kdo ví, jak dlouho se bude používat a jak dlouho bude ještě stát vysílač v Krašově, až nebude, zaniknou jednou i hodiny,“ řekl.
Obec chce podle starostky odpočívadlo u hodin ještě doplnit. „Objednala jsem tam kreslenou mapu okolí. Na obrázcích se budou podílet školní děti,“ řekla.
Zdroj ČTK
