• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Největší teroristický útok na Prahu měli na svědomí Francouzi

    21.10.2020

    Když se dnes řekne teroristický útok, každého asi napadne výbuch, šílený střelec nebo něco podobného, Praha má však jednu zajímavost, stala se terčem teroristického útoku už před více jak třemi sty lety.

    Francouzský požár Prahy, jak se velkému požáru pražského Židovského města, severní části Starého a Nového Města říká, postihl naše hlavní město 21. června 1689. Rakousko tou dobou bojovalo proti Francii Ludvíka XIV. a požár, který měli založit francouzští agenti, tak získal své historické přízvisko. Ačkoliv někteří agenti byli usvědčeni a následně popraveni, objevili se později názory, že tento dosud největší teroristický útok na Prahu Francouzi vlastně vůbec způsobit nemuseli.

    Suché a teplé léto bylo proti Pražanům

    Červen 1689 byl v Čechách velmi teplý a suchý, větrné počasí jako by strůjcům požáru ještě nahrávalo. Nejprve vzplál hostinec v domě U Černého orla v Kaprově ulici, díky větru se oheň šířil dál na další budovy. Nové Město zachránil od zničení jen fakt, že silný vítr vál směrem k Vltavě. Oheň ale pohltil Nové Mlýny, prakticky celou ulici Na Poříčí, Dušní a další. Požár, který trval čtyřiadvacet hodin zničil celkem 766 obytných domů, šest kostelů a klášterů, deset synagog nebo obecní mlýny s pilou a vodárnou.

    Požár v Muzeu Kampa, sbírky obrazů naštěstí neshořely

    Židé se chtěli zachránit, místo toho našli smrt

    Více jak 150 občanů pražského Židovského města zaplatili za požár cenu nejvyšší. Hledali záchranu před požárem v jedné ze synagog, ale ohni neutekli. I se svými cennostmi zemřeli přímo ve svatostánku.

    Francouzští agenti na scéně

    O možném nebezpečí v podobě francouzských agentů se v dobových letácích upozorňovalo ještě před požárem. Dále existovalo i nebezpečí českých agentů ve francouzských službách, kteří byli ještě nebezpečnější. Proto se téměř okamžitě rozšířil názor, že tak veliký požár nemohl vypuknout náhodou. Mezi Židy se navíc rozšířil názor, že oheň se k jejich části nedostal z Kaprovy ulice, ale vypukl na jiném místě přímo v jejich městě.

    Pražské noviny Ordinari Post Zeitungen hned den po požáru psaly, jak barbarsky si počínali francouzští vojáci při vypálení německého Špýru.

    Existuje názor, který nejvíce propagoval historik Josef Svátek, že francouzský ministr války Louvois usiloval o vypálení předních českých měst podobně jako těch falckých a porýnských, aby byl císař Leopold I. Zbaven prostředků k vedení války. Za tímto účelem vysílal do Čech najaté žháře z řad válečných zajatců.

    Největší požáry v Čechách často nastanou v létě. Dbejte zvýšené opatrnosti. Zejména kuřáci

    Na 21. června bylo ohlášeno veřejné spálení utajeného listu, který byl adresován pražskému místodržícími a v němž generál Melac císaři oznamoval, že se svým vojskem vtrhne do Čech a následník francouzského trůnu bude korunován na českého krále. Dopis měl být na císařův rozkaz veřejně spálen katem na Staroměstském náměstí. To sem přilákalo tisíce lidí a setník Sedmihradský zapálení dopisu se svými spiklenci smluvil jako signál k tomu, aby i oni začali zapalovat podle připraveného plánu. Jak údajně později vypověděl jeden ze svědků, náčelník žhářů v té chvíli zvolal: „Tento malý oheň udělá oheň veliký!“ a na tento pokyn se spiklenci rozešli z náměstí do svých tajných příbytků pro granáty a rozeběhli se na určená místa v pražských ulicích, aby založili požár.

    Toto tvrzení má však několik trhlin a bez znalosti bližších souvislostí se zdá být z dnešního pohledu nereálné. Zda-li tedy za největším teroristickým útokem v Praze stáli skutečně Francouzi, je tak pořád obestřeno rouškou tajemství.



    Nepřehlédněte