• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Někdejší idol dívek a dam slaví osmdesát

    „Jsem jen snílek, blázen a větroplach. Jsem jen snílek, chvastoun a pohádkář,“ zpívá ve své nejnovější písni Václav Neckář, který právě slaví osmdesáté narozeniny. A i když je na něm jeho pokročilý věk znát, z tváří o několik generací mladších hudebníků, kteří ho na klipu k této písni doprovázejí, je znát obrovský respekt k této hudební legendě.

    Jaké bylo asi překvapení profesorů z DAMU, když film, kde ztvárnil jimi čtyřikrát odmítnutý Neckář roli železničáře Miloše Hrmy, získal Oscara? Pro Jiřího Menzela, režiséra Ostře sledovaných vlaků, jemný a subtilní Vašík, po kterém šílely fanynky skoro stejně jako ty od Beatles, přesně odpovídal jeho představě, jak by měl hlavní hrdina jeho ikonického snímku vypadat. A po světovém úspěchu „Vlaků“ si ho Menzel pozval i k dalšímu filmu s názvem Skřivánci na niti. Ten získal pro změnu ocenění Zlatého medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. To se ale stalo až v roce 1990, protože film prakticky hned po natočení skončil na dlouhá léta v trezoru.

    Neckářovo postavení filmové hvězdy potvrdila i pohádka Bořivoje Zemana s názvem Šíleně smutná princezna. Tu ztvárnila Helena Vondráčková, se kterou zde vytvořil ústřední dvojici.

    Golden Kids a Bacily

    Neckář se ale, možná i kvůli všem těm odmítnutím na DAMU, cítil víc jako zpěvák. Svůj první velký hit Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě nazpíval již v polovině 60. let. V roce 1968 společně s Helenou Vondráčkovou a Martou Kubišovou založili trio Golden Kids, se kterým válcovali hitparády. Byli mladí, krásní, hlasy jim nádherně ladily a třeba písní Časy se mění, původně z repertoáru Boba Dylana, se přesně trefili do uvolněné nálady Pražského jara.

    Jenže pak přišel srpen 1968, následná normalizace a konkrétně Marta Kubišová, která se díky své písni Modlitba za Martu stala symbolem odporu proti okupaci, dostala zákaz. Záminkou k tomu se staly pornografické fotografie, na kterých se pomocí fotomontáže ocitla.

    Neckář s Vondráčkovou pokračovali ještě nějakou dobu společně, ale už to nebylo ono. Jejich cesty se rozešly a Neckářův bratr Jan založil v roce 1972 skupinu Bacily, se kterou později nazpíval své další hity jako například Stín katedrál, Chci tě líbat, Kdo vchází do tvých snů, má lásko nebo Mýdlový princ.

    Mrtvice a návrat

    Po roce 1989, podobně jako řada dalších umělců činných za minulého režimu, se Neckář potýkal s určitým útlumem, který podpořily ještě informace o jeho podpisu Anticharty či spolupráci s StB pod krycím jménem Bacil. Neckář se však nevzdal a na přelomu tisíciletí prožíval obrovský comeback doprovázený vyprodanými koncertními sály.

    Toto pracovní úsilí vedlo v roce 2002 k mrtvici, která ho zastihla přímo na pódiu. Musel se učit znovu mluvit a chodit, ale díky pomoci bratra Jana i logopedky Marcely Michaličkové se dokázal vrátit zpátky k hudbě, o čemž svědčí i jeho poslední píseň s názvem Snílek z léta letošního roku. A také koncert k 80. narozeninám plánovaný v předvečer jeho významného
    jubilea. Neckář konec koncertní kariéry nechystá. „Z jeviště mě budou muset sestřelit,“ nechal se slyšet před pár dny v pořadu Sedm pádů Honzy Dědka.

    Zdroj: Wikipedia, vaclavneckar.cz, YouTube



    Nepřehlédněte
    9.8.2026
    Zprávy

    Festival Prague Pride