Studie, která vyšla v žurnále Cerebral Cortex, shromáždila 40 jedinců starších 65 let a 41 mladých lidí, kterým bylo v průměru 25 let. Obě skupiny podstoupily test paměti, během kterého vědci sledovali aktivitu jejich mozků.
Účastníkům studie bylo nejprve promítnuto 80 obrázků označených přídavnými jmény. Úkolem bylo určit, zda popisek souvisí s promítaným objektem. Po 10 minutách se promítání 80 obrázků opakovalo společně se 40 novými obrázky s popisky a 40 již viděnými obrázky s novými popisky. V druhé části testu měli účastníci výzkumu určit, zda promítaný obrázek s tím stejným popiskem už viděli, zda se dívají na úplně nový pár, nebo na starý obrázek s novým popiskem.
Magnetická rezonance odhalila, že mozky „superseniorů“ se během řešení úkolů chovaly stejně jako mozky o několik dekád mladších jedinců. Normálně by přitom starší lidé měli s podobným řešením problém, protože paměť s přibývajícím věkem ztrácí na výkonnosti.
„To je poprvé, co jsme na snímcích zachytili funkci mozků superseniorů, kteří se aktivně učí a pamatují si nové věci. Pomocí magnetické rezonance jsme zjistili, že struktura jejich mozků a propojenost neuronových sítí se podobá mozkům mladých dospělých. Nedošlo u nich k atrofii, kterou tradičně vidíme u starších dospělých,“ říká hlavní autorka studie, doktorka Alexandra Touroutoglou z Massachusettské všeobecné nemocnice.
Vědci dosud netuší, zda se s nestárnoucí pamětí senioři už narodili, nebo si ji takto vytrénovali v průběhu let.
Zdroj: Cerebral Cortex
