Nemocnice ve Zlínském kraji jsou vzhledem ke zkušenosti s pandemií covidu-19, která začala před třemi lety, na potenciální další pandemii připraveny lépe. „Nemocnice je určitě připravena lépe než předtím, máme jasný algoritmus péče a rovněž dostatek léků a přístrojové techniky,“ uvedl primář oddělení anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny zlínské krajské nemocnice Tomáš Gabrhelík, který byl v covidové době krajským koordinátorem intenzivní péče. Podle něj se zlepšila krizová připravenost na všech úrovních státní správy a v odborných kruzích.
Lepší připravenost je i podle předsedy představenstva Uherskohradišťské nemocnice Petra Sládka. „Troufám si říci, že jsme na potenciální další vlnu covidu v rámci možností připraveni, respektive nás nezaskočí tak, jako tomu bylo v roce 2020. Disponujeme krizovým plánem, jsme bohatší o zkušenosti se zajištěním provozu, vytvářením covidových stanic i přesunem personálu. Zkušenost s covidem nám přinesla obrovskou pokoru a vystřízlivění z pocitu, že nás nemůže nic překvapit. Extrémní zatížení naší nemocnice jsme zvládli jen díky obrovskému nasazení veškerého personálu,“ uvedl Sládek.
Podle vrchní sestry plicního oddělení a epidemiologické sestry Kroměřížské nemocnice Michaely Chocholaté byla řada věcí pro zdravotníky nových. „Například s triážovými stany jsme do té doby neměli žádnou zkušenost. Nicméně jsme na každou novou informaci či pokyn ministerstva zdravotnictví dokázali reagovat obratem a dokázali jsme sami sobě, jak umíme v krizových situacích pracovat a spolupracovat. Z praktického hlediska jsme dokázali, že jsme schopni vybudovat infekční koridory tak, abychom dopravili na vyšetření infekční pacienty a zároveň maximálně ochránili pacienty neinfekční. Nastavili jsme si pravidla pro práci a péči o vysoce infekční pacienty, reálně jsme si nastavili podmínky pro izolaci jednotlivců i celých oddělení, což budeme schopni využít v případě další pandemie, která snad, jak všichni doufáme, nepřijde,“ uvedla Chocholatá.
Podle náměstkyně hejtmana Olgy Sehnalové (za ČSSD) covid ukázal, že kapacita českého zdravotnictví v případech, jako jsou pandemie, se bez krajských a okresních nemocnic neobejde. „Ukázala, ze nelze mít zdravotnictví na maximální kapacitě bez jakýchkoliv rezerv. To by mělo být zejména poučení pro zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Mantra o rušení akutních lůžek nás přivedla na pokraj katastrofy. Ukázalo se také, jak nerovnoměrné rozložení péče v rámci ČR je. Zlínský kraj rozhodně nadbytkem akutních lůžek ani zdravotníků netrpí,“ uvedla Sehnalová. Krajský koordinátor intenzivní péče měl při pandemii přehled o kapacitách v kraji a zajišťoval komunikaci mezi nemocnicemi. „Tento systém se osvědčil, proto jsme jej zachovali a pokud by bylo potřeba, v krizové situaci opět kapacity krajského zdravotnictví zmobilizujeme,“ uvedla Sehnalová.
Lékaři a sestry za pozitivní považují spolupráci a soudržnost odborníků z různých oborů i zdravotnických zařízení. „Byla to pro nás pro všechny první zkušenost s pandemií takových rozměrů. Kdybych se měl zamyslet nad tím, jestli nám to přineslo něco pozitivního, asi bych zmínil, že jsme se dokázali semknout a poměrně rychle adaptovat, přizpůsobit provoz a režim nemocnice požadavkům pacientů, kteří potřebovali izolovat a léčit,“ uvedl náměstek zlínské nemocnice Jozef Macko.
Zdroj: ČTK
