Založení skalky však není práce na jedno odpoledne, i když se jedná o skalku nevelkou. Této činnosti věnujte část dovolené, kdy budete mít dostatek času na práci i na potřebný odpočinek. Stačíte vysázet první nenároční skalničky a ještě se potěšit výsledkem svého snažení. Při založení skalky je důležité také počasí – letní, suché, v němž se kameny neobalují blátem a nekloužou z rukou.
Nejdříve zlikvidujte plevel
Nejdůležitější úkol vás čeká ještě před samotnou stavbou – zbavte pozemek vytrvalých plevelů. Ušetříte si tak do budoucna spoustu nepříjemností s dobýváním kořenů – pampelišek, bodláků, pýru, podbělu, svlačce a jiných houževnatců ze spár mezi kameny. Nezbavíte-li se vetřelců předem, později se vám to už nikdy nepovede, jen za cenu budete-li skalku bourat. Nejohroženějším místem je úpatí skalky, kde je zem vlhčí a mezi kameny může prorůstat plevel z okolí. Plochu zryjte a důkladně vyberte všechny oddenky. Na hluboce kořenící plevely (třeba svlačec dokáže prorůstat až do několika hloubek a vzdáleností) použijte povolené herbicidy. Ručním odplevelením se jich totiž nezbavíte.
Jaké kameny použít?
I když jste zahradníci začátečníci, nemusíte se obávat, že stavbu skalky nezvládnete. Jen pozor na ruce, raději pracujte v rukavicích, které vás uchrání před odřeninami způsobenými neposlušnými kameny.
Aby skalka vypadala přirozeně, použijte na její stavbu kámen, který se vyskytuje v daném místě nebo nejbližším okolí. Někdo má štěstí, že kdekoliv na zahradě kopne, narazí na pořádný kámen, to se pak buduje! Pokud to štěstí nemáte, oslovte třeba lesníka a můžete si z lesa přivézt kameny omšelého vzhledu nebo nasbírat kámen v polích. Důležité je, aby kameny byly dostatečně velké a ze stejného materiálu. Vyhněte se oblým a různobarevným kamenům, ani křemen není příliš vhodný.
Nebudujte skalku jako hromadu kamení
Vysypat kameny z valníku by si snad nikdo netroufl. Často je vidět opačný extrém, kdy kameny pravidelně rozmístěné působí dojmem hrací plochy. Ani jeden způsob není vhodný a nemá s přírodou nic společného.
Pokud to terén vyžaduje, může být pata skalky postavena jako celistvá řada plochých, velkých kamenů. Záleží na tom, jaké kameny máte k dispozici. Zbudujte základ skalky ze solitérních, největších kamenů doplněných sutí a úlomky – tak, jako by v přírodě padaly ze skal.
Kameny „vyrůstají“ ze země
Poskládat kameny do budoucí skalky „jen tak“ nelze. Aby byl dojem přirozenosti co největší, musí stejně jako v přírodě ze země vyrůstat, proto je třeba je zapustit do země. Dalším důvodem je stabilita kamenů, na něž pak budete moci bez obav stoupnout při pletí či osazování.
Nejdříve kameny rozestavte jen po povrchu a na dílo se podívejte s odstupem. Ušetříte si tak mnoho námahy se zakopáváním a opětovným dobýváním kamenů. Nezapomínejte ani na štěrbiny pro výsadbu rostlin, raději mezi kameny nechte širší mezery, později stejně zarostou skalničkami.
Pokud jste s rozmístěním kamenů spokojeni, můžete je postupně od paty skalky vybudovat napevno. Může se stát, že kámen vezmete do ruky mnohokrát než najdete to správné místo.
Jaké rostliny vysázet?
Jak skalka funguje a co potřebuje, zjistíte až po delší době. Pro začátek a pro případ, že se nebudete moci skalce věnovat naplno, vsaďte na nenáročné rostliny.
Na slunečná stanoviště vysaďte lomikámen, mateřídoušky, netřesky, nízké kosatce, nízké kobercové floxy, pupalku, rozchodník, rozrazil, rožec nebo tařici horskou.
Do polostínu je vhodná dymnivka žluté, dlužicha krvavá, křípatka horská a karpatská, prvosenka, trávnička přímořská či zběhovec výběžkatý.
Na sušší stanoviště se hodí čistec, hlaváček jarní, karafiáty skalkové, mateřídoušky, netřesky, opuncie či rozrazil východní.
