Novoroční období je u mnohých plné horlivého plnění novoročních předsevzetí a přináší i určitý návrat k uspěchanosti všedních dní. Většina předsevzetí však, jak známo, zanedlouho vezme za své. Jak tyto dny prožívali naši předkové? Především pokračovali v očistě svých životů a to i sexuálním půstem.
Posvátným zimním slunovratem, který je Slovany označován jako Kračun, rozhodně nekončily oslavy spojené s koncem starého a vítáním nového roku. Své „Vánoce“ prožili naši předci o slunovratu, kdy oslavili zrození solárního boha Dažboga a tím vlastně přivítali nové slunce. Ovšem prvních 12 dní po tomto svátku se ještě nijak zvlášť neprodlužuje a slunce si dává se svým příchodem načas. Stále je brzo a dlouho tma. Staří Slované toto období označovali jako „noci běsů“ nebo „nečisté dny“. V těchto dvanácti dnech jsou brány mezi naším světem a podsvětím otevřené a tak světu vládne Veles, který je jinak bohem podsvětí. Zemi vládne právě oněch 12 dní náhradou za zbylých 12 měsíců, kdy vládne Dažbog. Až do Tří králů tak můžeme potkat duše zemřelých předků, ale i zlé duchy a démony. Těm se ovšem naši předci snažili vyhnout, pro což sloužil dodnes zlidovělý zvyk Koledy.
Sexuální půst před koledou
Koleda představovala setkávání lidí s běsy. Mladí muži se přestrojili za zvířata nebo si nasadili různé strašidelné masky, které byly vyrobeny ze dřeva, kůry či kůže. Smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní i sebe. Ve skupinách obcházeli vesnici, zpívali, hráli různé scénky a přáli v každém domě úrodu a štěstí. Za to dostávali jídlo, pití, ale i peníze. Koledovalo se od zimního slunovratu až do přísluní, což později církev překryla svou tradicí Tří králů. Současně s tím si křesťanství „vypůjčilo“ i zvyk koledy spojený s tímto svátkem.
Důležité je, že slovanští mladíci – koledníci – museli několik dní před koledou dodržovat sexuální půst, aby se očistili od všeho zlého.
Zdroj: Slovanský kruh
