Praha v posledních desetiletích prodělala řadu změn, které ovlivnily hnízdní možnosti vlaštovky. Dílčí data ukazují, že hnízdní páry mizí z centra Prahy, naopak nejvyšší hustoty byly zjištěny v okrajových čtvrtích se starou zástavbou, kde vlaštovky pravděpodobně ještě nacházejí dostatek potravy – létajícího hmyzu.
Vedle hnízdní lokality je pro vlaštovky rovněž zásadní dostupnost vhodného nocoviště.
Společná nocoviště jsou pro vlaštovky typická a na příhodných lokalitách se mohou soustředit jedinci ze širokého okolí.
Nocoviště, obvykle větší zatopená rákosina, slouží k nocování jak mladým ptákům po vyvedení z hnízda, tak dospělcům, kteří nocoviště využívají ještě v době krmení mláďat. Víte, kde mají hnízdní kolonie?
Cílem projektu je zmapování hnízdních kolonií a zjištění, kde v dnešní době nacházejí pražské vlaštovky svá útočiště.
Znalost významných hnízdišť a nocovišť napomůže efektivní ochraně vlaštovčí populace.
K tomu je třeba zmapovat co největší část hnízdní populace a nalézt všechna významnější pražská nocoviště.
Na nocovištích se vlaštovky přes den nezdržují, na lokalitu přilétají často až před soumrakem již téměř po tmě a zaletují do rákosin, kde nocují.
V letošním roce pokračuje mapování započaté v loňském roce.
Ornitologové, ať už pokročilí nebo naprostí laici, mhou svá pozorování zadat do databáze pozorování ptáků České společnosti ornitologické birds. cz/avif/ nebo zasílat na e-mail [email protected] .
U každého hnízdiště je důležité uvést počet hnízdících párů a typ prostředí (chov koní, průmyslová hala atd.). V případě nocovišť je důležité pokusit se odhadnout počet nocujících vlaštovek. Z tohoto důvodu je dobré navštívit lokalitu několikrát, počet nocujících jedinců se v průběhu léta mění.
Mapování pražských vlaštovek organizuje Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea.
Zdroj: Karel Pithart, koordinátor mapování, SSKSNM
