• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Oběti železničního neštěstí skončily v hromadném hrobě

    30.8.2020

    A to proto, že je nebylo možné identifikovat. Takový osud stihl 41 cestujících z celkem 153 osob, které při tomto neštěstí zahynuly. A dalších 90 cestujících bylo při této nehodě zraněno. Proč byly její následky takto tragické?

    Otázka, která je na místě, zvlášť když víme, že nejde o nějaké dávné neštěstí, ale událost z 30. srpna 1974. Expresní vlak č. 10410 na trase Atény – Bělehrad – Záhřeb – Dortmund (tehdy NSR, tzv. západní Německo), vykolejil 719 metrů před vjezdem do hlavního nádraží v Zábřehu v Chorvatsku (tehdy Jugoslávie). Ve vlaku cestovali především občané Jugoslávie, kteří pracovali v Německu jako gastarbajtři a nyní se po prázdninách vraceli zpátky do práce, a příslušníci jejich rodin s dětmi.

    železnice havárie tragedie, elektrický proud, homadný hrom, Záhřeb, Chorvatsko
    Místo nehody cca 700 metru před nádražím v Záhřebu
    (View to the east from the overpass Strojarska street, wikimedia commons, Vhorvat (talk · contribs) / CC BY )

    Při nehodě došlo k vykolejení a převrácení všech devíti vagonů vlaku, které se odpojily od lokomotivy, která ve 22.33 hodin vjela samotná do stanice. Řítící se vagony nejenže opustily trať, ale přitom i strhly železné sloupy elektrického vedení. To markantně zvýšilo počet obětí, které zemřeli hned při nehodě, protože je zabil elektrický proud. Strojvůdce Nikola Kneževič a jeho pomocník Stjepan Varga neutrpěli žádné zranění. Lokomotiva je dnes vystavena v chorvatském železničním muzeu.

    Při vyšetřování nehody byla vyloučena technická závada, ale vyšlo najevo, že vlak na několika místech překročil povolenou rychlost takřka o 70 km za hodinu, takže do nádraží vjel rychlostí 104 km/h místo povolených 50 km/h, a to vinou strojvůdce a jeho pomocníka. Vyšetřovatelé se ale neshodli na tom, proč nezačali včas brzdit a zda nehoda nebyla způsobena např. vlivem alkoholu nebo mikrospánkem.

    Utajovaná železniční katastrofa. Francouzské velení při ní zabilo několik set vlastních vojáků

    Nejvíce pravděpodobná se jim jevila únava, neboť oba členové posádky měli měsíc před nehodou odpracováno 300 hodin, tj. 75 hodin za týden, téměř dvojnásobek běžné pracovní doby (40 hodin). Je také možné, že chtěli, vzhledem k nízké úrovni železniční trati, dohnat zpoždění, které nabrali cestou, a přijet do Záhřebu včas. Cestující, kteří přežili, vypověděli, že když vlak předtím projížděl dvěma zastávkami, nezpomalil a v zatáčkách se nebezpečně nakláněl.

    Strojvůdce byl ale i tak odsouzen na 15 let vězení a jeho pomocník na 8 let, což je vzhledem k závažnosti nehody, kterou způsobili, adekvátní. Dodnes tato železniční nehoda zůstává nejtragičtější v Chorvatsku a druhá nejhorší v Evropě. A přitom byla vlastně úplně zbytečná.

    Při železničním neštěstí se carská rodina zachránila jen zázrakem. A také díky mimořádné síle cara samotného



    Nepřehlédněte