V letech 1888 – 1903 byl v podniku Vojtěch rytíře Lanny mladšího (1836 v Praze – 1909 v italském Meranu) vedoucím oddělení, které navrhlo a provedlo plavební stupně na Vltavě pod Prahou i na Labi.
Po povodni v roce 1890 vedl v Praze rekonstrukci poškozeného Karlova mostu.
Navrhl a provedl Libeňský přístav, Karlínský přístav a zčásti i Holešovický přístav v Praze, patero vltavských zdymadel od Troje po Vraňany a také desetikilometrový kanál Vraňany – Hořín.
Navrhl tunel pod Letnou, pražské ústřední nádraží a jako znalec byl zván k velkým stavbám v Čechách.
Během práce v Brně se podílel na regulaci řeky Moravy, výstavbě budov techniky a řadě vodních děl.
Od roku 1902 až do roku 1930 působil jako řádný profesor vodního stavitelství na brněnské technice, tam také založil Laboratoř vodních staveb. V letech 1913–14 zastával funkci jejího rektora.
Patřil k velkým propagátorům stavby průplavu Dunaj – Odra – Labe přes Moravu a jeho odbočky do Brna. (Už roku 1893 (!) totiž vídeňské ministerstvo obchodu zřídilo oddělení pro studium a stavbu průplavů, které vypracovalo projekt dunajsko-oderského průplavu a navrhlo i jeho napojení na střední Labe, jakož i připojení Visly a Dněstru. Tyto práce vyústily na počátku 20. století do politického úsilí, o prosazení tzv. vodocestného zákona.)
Od roku 1906 byl Antonín Smrček poslancem Moravského zemského sněmu, poslanec Říšské rady v letech 1907 – 1918.
Kromě vysokoškolských učebnic je autorem dalších více než 200 odborných vědeckých studií a pojednání, uveřejněných v domácích i zahraničních časopisech a publikacích. Profesor Smrček se velmi zasloužil o rozvoj brněnské techniky a o doplnění školy odbory elektrotechnickým, chemickým a architektury.
Jeho zásluhy o rozvoj školy a o vodní výzkumnictví byly v roce 1948 oceněny udělením čestného doktorátu technických věd.
Zemřel 17. února 1951 v Brně, je tam i pochován.
Zdroj: webové stránky VUT v Brně, Encyklopedie Brna, Wikipedie
