Karel Roden ztvárnil mužské role již ve víc jak stovce celovečerních filmů, v desítkách televizních seriálů a představil se v dalších desítkách filmových dokumentů. Má Českého lva za mužskou hlavní roli ve filmu Hlídač č. 47, Masaryk a Cenu Alfréda Radoka za mužský herecký výkon. Toho si nemohli nevšimnout ani filmoví producenti v Holywoodu. Na dotaz jednoho z novinářů, který se ptal, jak to vlastně bylo s předáváním rodinného stříbra v podobě hereckého talentu s konstatováním: „Pocházíte z rodiny, ve které se herectví dědí. Vy a váš bratr Marian jste již třetí generací, která se této profesi věnuje…“ Karel Roden tehdy odpověděl upřesněním: „Pátou. Herci byli můj otec, otec mého otce, čili můj dědeček a jeho prarodiče. Tuhle profesi vykonával také otec mé prababičky.“
Původně však nepřemýšlel o herectví, chtěl dělat keramiku, proto se přihlásil na střední uměleckou školu do Bechyně, kde odmaturoval v roce 1981. Za dva roky nato už debutoval ve filmu Zámek Nekonečno a o dva roky později měl hotovou divadelní fakultu a vstoupil do divadelního světa, do divadelních souborů v Disku, Divadle na Vinohradech, Národním divadle, Divadle Na zábradlí, Divadle Na Starém Městě a Labyrintu. Na přelomu 80. a 90. let působil i v ústeckém Činoherním studiu.
Přišly náročné filmové role
A pak Karla Rodena zaujal film. Přijal nabídku zahrát si ve filmech Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život, kde ztvárnil postavu štíhlého blonďatého studenta Honzy. Filmy měly veliký úspěch, proto vznikla „básnická“ filmová hexalogie: Jak svět přichází o básníky, Jak básníci čekají na zázrak, Jak básníci neztrácejí naději a Konec básníků v Čechách (kromě již zmíněných filmů). Prvním dílem je film Jak svět přichází o básníky, šestý díl Jak básníci čekají na zázrak, první byl natočen v roce 1982 a šestý v roce 2016, takové časové rozpětí seriál obsáhl. Filmy natočil režisér Dušan Klein. A to už se psal rok 1989 a Karel Roden dostal další nabídku, tentokrát ztvárnit spolu s Ivanou Chýlkovou hlavní role ve filmu Čas sluhů režisérky Ireny Pavláskové. Byly to velmi psychologicky složité role, které reflektovaly neméně složitou tehdejší dobu, a režisérka natočila ještě pokračování příběhu film Čas dluhů. Oba filmy se setkaly s velkou diváckou a mediální odezvou. A přišel v roce 1991 i film Corpus Delicti, pak Kanárská spojka, Pasti, pasti, pastičky.
Studium herectví v kolébce her mistra Shakespeara
Kde jinde než právě v Británii, kolébce shakespearovských her, mají pochopení pro hloubku hereckého mistrovství? Od roku 1990 bylo zřetelné, že český film se otevřením dveří do Evropy otevře nejen možnostem angažovat v našich filmech zahraniční filmové herce, ale také příležitostem nabídnout našim hercům role v zahraničních filmech. To však vyžaduje kromě hereckých kvalit také kvalitní jazykové vybavení, jehož uplatnění ve filmu je jazykově náročné.
Filmový festival netradičně na podzim. Ve Varech bude v listopadu kratší nesoutěžní filmový festival
Karel Roden se rozhodl odjet do Anglie, aby se mohl zdokonalit hereckými a jazykovými kurzy v herectví i v angličtině. A mohl pak reagovat na nabídky v zajímavých zahraničních filmech. Nabídku dostal i z Holywoodu. Zahrál si například ve filmech 15 minut s holywoodskou hvězdou Robertem de Nirem či ve filmech Blade2 a Neprůstřelný mnich. Zahrál si také v mezinárodním filmovém projektu Princip slasti.
Film Masaryk získal 12 Českých lvů
Také v Čechách přišly od roku 2000 zajímavé role ve filmech Kuře melancholik, v roce 2008 Hlídač č. 47, Bathory, v roce 2010 Habermannův mlýn, Lidice, v roce 2015 Fotograf a 2016 Masaryk, v roce 2022 Jan Žižka. Ve všech filmech šlo o náročné složité psychologické role. Pozoruhodný je film Masaryk, který přinesl svým tvůrcům hned 12 filmových cen na 24. ročníku Český lev v roce 2016. A hlavní mužská role přinesla Karlu Rodenovi cenu za nejlepší herecký výkon. Vedlejší mužskou roli (Beneš) ztvárnil Oldřich Kaiser. Film režíroval Julius Ševčík, produkoval Rudolf Biermann, scénář napsali Julius Ševčík, Petr Kolečko, Alex Koenigsmark. Za kamerou byl Martin Štrba, o střih se postaral Marek Opatrný, o zvuk Viktor Ekrt a Pavel Rejholec, o hudbu Michal Lorenc a Kryštof Marek. Scénografii zajistil Milan Býček, kostýmy Kateřina Štrbová a masky Lukáš Král. Takový filmařský tým jako by pohledal. Jako v hokejovém mužstvu.
Režisér Julius Ševčík již takto uspěl cenou za nejlepší režii v roce 2009 na Mezinárodním filmovém festivalu v Šanghaji filmem Normal. Kameraman Martin Štrba byl v roce 2020 zas oceněný za kameru ve filmu Šarlatán. Karel Roden k tomu říká, že skutečnou zásluhu na úspěchu filmů má právě takováto týmová práce.
