V roce 1968 totiž vznikla výzva k vysazování stromů svobody po celé naší vlasti k 50. výročí založení Československé republiky. A protože se stromy vysazovaly také krátce po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (21. srpna 1968), mělo toto vysazování tehdy zároveň zřetelný podtext nesouhlasu s vojenským obsazením země. Vzhledem k tomu, že byly vysazovány jako náš národní strom převážně lípy, byly pak tyto stromy též nazývány lípy svobody.
Lípa má paralelní kmeny
Tehdy na Petřinách vysazená lípa srdčitá (Tiliacordata) se dobře ujala a vyrostla v pěkný strom, který je dnes asi 18 metrů vysoký, dobře zavětvený (nejnižší sehnuté větve sahají necelý metr nad zem), s kmenem v prsní výši 2,5 metru v objemu a s bází o průměru téměř půl metru. Pozoruhodností této lípy je, že ve výšce asi 2,5 metru vytvořila dva paralelní kmeny.
Jak se později ukázalo, chybou tehdy bylo její vysazení blízko dubu letního (Quercus robur), který se nepředvídaně mohutně rozrostl do šířky a netypicky se začal větvit již metr nad zemí! Od zastávky tramvají Větrník tak zčásti pohledově zakrývá lípu svobody a navíc ji zastiňuje proti slunečnímu svitu, takže některé její větve usychají.
Motto: „Dnes náš český národ ocítá se na úsvitě nové doby.“ Jiří Wolker, Dílo Jiřího Wolkera, díl třetí, 1948, Proslovy a essaye, s. 375, 25. 9. 1917 (!).
Před touto lípou svobody je do země zasazená žulová deska o rozměrech 80 x 75 x 35 cm, na jejíž přední vyleštěné straně je zlatým písmem napsáno 28. X. 1918–1968 SPB. Na okraji chodníku před deskou byl bohužel (možná záměrně?) před lety umístěn tramvajový přístřešek (čekárna), který zčásti zabraňuje v pohledu na pamětní desku – přitom mohl být umístěn o kus vpravo nebo vlevo, kde by v pohledu na desku nevadil.
Nevtíravá krása
Povšimněte si u příležitosti letošního 100. výročí založení Československé republiky tohoto půlstoletého živého památníku – lípy svobody v Praze 6 na Petřinách a obdivujte její nevtíravou krásu.
Jestliže můžeme tuto lípu nazvat petřinskou lípou, pak vězte, že existuje ještě petřínská lípa. K 50. výročí založení Československa byla totiž kromě mnoha jiných vysazena také pamětní lípa na Petříně v Seminářské zahradě (nad dolní stanicí lanovky), která byla pak prohlášena stromem republiky.
Ta ale měla zprvu smůlu, neboť hned po vysazení ji vandalové ulomili vrchol. Lípa se však nevzdala, ze čtyř postranních větví vytvořila postupně pěknou korunu, takže už celé půlstoletí zdobí úbočí známého pražského vrchu Petřín, a to u kašny zvané U Žabiček (od K. Dvořáka) a naproti pomníku Jana Nerudy (od J. Simoty).
Připravil RNDr. František Kotlaba, CSc.
