Co zažívali lidé v Plzni na sklonku druhé světové války? Jak vypadala atmosféra ve školách v roce 1945? A jak pamětníci vzpomínají na srpen 1968? Odpovědi na takové otázky bylo dosud těžké hledat v tisících hodinách autentických nahrávek. To se nyní mění.
Post Bellum spustilo AI asistenta, který umožňuje procházet archivem Paměti národa prostřednictvím přirozeného jazyka. Uživatel položí otázku a systém vyhledá relevantní části svědectví, na jejichž základě sestaví odpověď. Technologický základ tvoří automatický přepis přibližně třiceti tisíc hodin nahrávek do textové podoby a sémantické vyhledávání, které nepracuje jen s klíčovými slovy, ale rozumí významu a kontextu dotazu.
To v praxi znamená, že k nalezení konkrétní vzpomínky nebo historické události nepotřebuje uživatel znát jméno pamětníka ani přesné znění jeho výpovědi. Stačí se zeptat, třeba na to, jak se lidé v minulosti seznamovali, co vařili nebo co se přihodilo v uranových lágrech v padesátých letech.
Ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa označil nový nástroj za mimořádný počin. „Jsem tím naprosto uchvácen. Můžete si s tím hrát pro zábavu či pro radost nebo odborně pracovat na historických tématech,“ popsal s tím, že nástroj výrazně poslouží studentům, historikům, učitelům i novinářům. Cílem je podle něj zpřístupnit autentickou zkušenost rodičů a prarodičů z dob totalitních režimů co nejširšímu okruhu lidí, a to zcela bezplatně.
Za technickou realizací projektu stojí Karel Minařík a Josef Šlerka. Umělá inteligence přitom neslouží jako náhrada historických pramenů, ale jako nástroj usnadňující orientaci v rozsáhlém množství svědectví a cestu k nim.
Projekt vychází v jubilejním roce, kdy Post Bellum a Paměť národa slaví pětadvacet let existence. Archiv osobních svědectví patří k největším svého druhu na světě. Nový AI asistent je dostupný na adrese asistent.pametnaroda.cz.
Zdroj: autorský text / ČTK
