Psi poskytují silné citové vazby. A to nejen těm nejmenším. Také lidem po úrazu či nemoci pomáhají aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se, ale i chůzi a jemnou motoriku rukou a prstů.
„Díky vyšší tělesné teplotě je pro člověka dotek psů příjemně hřejivý a pravidelné pohyby psího těla, které doprovázejí jeho dech, velmi uklidňují,“ říká fyzioterapeutka Iva Bílková, jejíž společnicí je fenka pudla s canisterapeutickou certifikací „zdravotníka“. A dodává: „Povolují svalové napětí a napomáhají klientovi v dýchání. To se týká především dospělých po cévní mozkové mrtvici, předčasně narozených či dětí trpících křečemi.“
Pozitivní vliv psů funguje na úrovni citové, kdy člověka naplňuje hlazení, mazlení a komunikace se zvířetem, rozumové, kdy dochází k lepšímu soustředění, pohybové a relaxační. Psa chová přes 28 procent českých domácností a mít psího kamaráda je přání mnoha dětí.
„Pes napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany, je důvěrník, kamarád a věrný společník, hra se psem rozvíjí motorickou činnost i fantazii u dětí. Při správném vedení pomůže se slovní zásobou i logopedickými vadami. Když pejska naučíme sednout si na vyslovení písmena R nebo štěkat na písmeno C a podobně, dítě motivujeme správně vyslovovat a procvičovat, aniž by to vnímalo jako nucený trénink,“ vysvětluje Iva Bílková.
Chovat jakékoli zvíře je vhodné také pro hyperaktivní děti či děti s ADHD, které bývají velmi roztěkané, nesoustředěné a schází jim odhad síly a vzdálenosti. „Životem se zvířetem a péčí o něj se učí, jak se chovat k živému tvoru a co znamená být za něho zodpovědný. Když hyperaktivnímu dítěti pořídíme například pakobylku indickou nebo podobný hmyz, učí se klidným pohybům, jemné motorice v rukách, musí být opatrné, aby kobylku nezmáčklo,“ popisuje terapeutka.
Z hlediska animoterapie, tedy oboru využívajícího pozitivního vlivu zvířat na lidskou psychiku a léčbu, a v případě psů konkrétně canisterapie, kdy je terapeutem přímo pes, převládají ve styku se zvířaty pro člověka samé klady.
„Psi jsou výbornými pomocníky při práci s apatickými klienty, autisty nebo lidmi s hendikepem. Přítomnost psa při terapii pomáhá aktivizovat pacienty, kteří hůř navazují kontakt s lidmi. Uspokojí potřebu tělesného kontaktu a citové vazby a tím zlepšují psychickou pohodu člověka. Současně zvyšují jeho koncentraci a chuť spolupráce při rehabilitačních cvičeních.“ Canisterapie působí léčebně nejen na duši člověka, ale i na jeho fyzický stav. Přispívá k obnovení hmatových vjemů a uvolnění křečí. Nenahradí léčebnou část fyzioterapie ani nezastaví postup demence, může ale podstatně zlepšit práci s pacientem a kvalitu jeho života.
Nejčastějšími pomocníky jsou labradoři nebo retrívři, někoho možná překvapí, že i takzvaná bojová plemena jako pitbullové či stafordširští bulteriéři. Ti byli sice šlechtěni pro boj proti jiným psům, ale na člověka, který je v chumlu chtěl rozdělit nebo ošetřit, nikdy nesměli zaútočit. „Pro canisterapii nezáleží na plemeni ani na pohlaví, důležitá je povaha psa. Musí být pohodový, kamarádský a trpělivý, jelikož někdy bývá v rámci terapie vystaven nešetrnému hlazení, objímání a mačkání. Při zkouškách jsou testovány reakce pejska na nenadálý hluk, třeba když vedle něho upadne berle či igelitová taška s plechovkami. Neměl by utéct či zavrčet, ale v klidu to přejít. Zkoušek je celá řada,“ uvádí Iva Bílková, která s pudlicí Ňafinkou navštěvuje mateřské školy, nemocnice i domovy seniorů.
Brání-li se maminky pořídit dítěti psa s argumentem, že líná a ony dbají na pořádek, je plemeno pudla ideální. „Nemá klasickou srst, ale vlasy, které se pravidelně zastřihují. Pudl nelíná a velmi dobře ho snášejí i alergici. I ti, kteří trpí alergií na srst, mají hodně možností, jak se těšit z psí přítomnosti. Existují psi naháči, ovšem i mezi potkany a morčaty jsou zástupci bez srsti. Skvěle poslouží také plazi. Například chameleoni cvičí trpělivosti a celkovému zklidnění. Obecně pomáhá každé zvíře, i rybičky,“ říká závěrem Iva Bílková.
