Třídění odpadu se stalo běžnou součástí života většiny obyvatel České republiky. Zatímco plasty, papír nebo sklo už třídíme téměř automaticky, kovový odpad často končí tam, kde nemá – ve směsném odpadu. Přitom právě kovy patří mezi materiály, které lze velmi dobře a efektivně recyklovat. A nejen to. Jejich opětovné využití výrazně šetří energii i přírodní zdroje primárních surovin.
Kam s kovem? Do šedé nebo žluté
Kovy se třídí buď do samostatných šedých kontejnerů, nebo společně s jiným druhem odpadu, nejčastěji s plasty, do žlutých nádob. Do kontejnerů označených šedou samolepkou patří nápojové plechovky, konzervy, hliníková víčka, alobal nebo drobné kovové předměty. Naopak baterie a elektroodpad sem nepatří, mají vlastní sběrné nádoby a místa.
Pokud kovové obaly hodíte do směsného odpadu, většinou končí na skládce, čímž se ztrácí možnost jejich dalšího využití. Přitom recyklace kovů má velký smysl! Nejenže jsou dobře recyklovatelné, ale jejich opětovné využití může ušetřit až 75 % energie oproti výrobě z primárních surovin.
Jak probíhá cesta kovového odpadu?
1. Start na šedé či žluté
Kovový odpad obvykle jen několik dní čeká v kontejneru, než jej vyzvedne svozové auto. To projíždí naplánovanou trasu a odpad odváží na třídicí linku, kde je dotříděn na jednotlivé materiálové druhy.
2. Síla magnetů
Pokud se kov sbírá společně s plasty, musí se na dotřiďovací lince oddělit. Pomáhají s tím magnetické separátory (na železo) a vířivé proudy (na hliník). V některých provozech probíhá dotřídění i ručně.
3. Kov pod tlakem
Dotříděné kovy se lisují do balíků. Například balík hliníkových nápojových plechovek může vážit až 350 kilogramů. Díky slisování se odpad lépe přepravuje do hutí nebo recyklačních závodů.
4. Ze šrotu je třeba i kolo
V recyklačním závodě se kov roztaví v peci, odstraní se nečistoty a slitina se připraví pro další výrobu. Hliník se může znovu použít například na výrobu nápojových plechovek, okenních rámů, částí jízdních kol nebo bloků motorů. Železo z konzerv najde využití v nových obalech, konstrukcích, spotřebičích nebo nástrojích.
Drobnější kovový odpad, jako jsou víčka nebo jiné obaly, se zpracovává mechanicky na drtě, granálie či prášky. Ty se pak využívají při zpracování kovů jako činidla, ale také jako surovina pro výrobu barev nebo dokonce ohňostrojů.
Každý kousek se počítá
Bez kvalitního třídění nemůže fungovat ani kvalitní recyklace. To, co začíná doma u třídicí nádoby nebo u šedého či žlutého kontejneru, může skončit jako nový výrobek. Třídění kovů je tak jediný, ale velmi jednoduchý způsob, jak každý z nás může přispět k jejich opětovnému využití a ke snižování ekologické zátěže. Dáváme tak kovům druhý život a planetě šanci na čistší budoucnost.
Zdroj: EKO-KOM
