Česko čelí výraznému nárůstu počtu pacientů s leukemií. Zatímco na začátku tohoto tisíciletí se léčilo necelých 4 500 lidí, loni jich bylo téměř 14 000, tedy třikrát více. Vyplývá to ze statistik Národního onkologického registru, na něž upozornili odborníci na tiskové konferenci věnované chronické lymfocytární leukemii.
Nejčastějším typem u dospělých je právě chronická lymfocytární leukemie, zkráceně CLL. Ročně s ní začíná léčbu přibližně 700 nových pacientů a jejich počet roste spolu se stárnutím populace. Celkově si diagnózu leukemie v roce 2024 vyslechlo více než 1 700 lidí, na začátku 90. let to byla zhruba tisícovka. Přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Michael Doubek to vysvětluje zlepšující se léčbou: prodlužuje se přežití, klesá úmrtnost a roste počet těch, kteří nemoc mají nebo ji prodělali.
Tito pacienti přitom vyžadují dlouhodobé sledování, protože nemoc má sklony se vracet. Martin Špaček z I. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upřesňuje, že průměrná doba do relapsu přesahuje sedm let.
Růst počtu pacientů s sebou nese i výrazně vyšší náklady na léčbu. Veřejné zdravotní pojištění disponuje zhruba 600 miliardami korun, přičemž léky podávané ve specializovaných centrech loni stály 39,7 miliardy. Od roku 2020 se jejich cena zvýšila o 84 procent. Léky na poruchy krvetvorby tvoří z těchto výdajů 15 procent. Doubek přitom upozorňuje na zásadní nepoměr: náklady rostou každoročně o 12 procent, ale počty pacientů jen o sedm procent.
Hlavním důvodem jsou moderní cílené léky, které postupně nahrazují klasickou chemoterapii. Ještě v roce 2021 dostávala většina pacientů s CLL chemoterapii nebo imunoterapii. Cílená léčba zasahuje přímo leukemické buňky a šetří ostatní tkáně, čímž výrazně snižuje nežádoucí účinky. Špaček poukazuje na pozoruhodný výsledek: pacienti s CLL dnes často dosahují stejného věku jako jejich vrstevníci, kteří se s touto nemocí vůbec neléčí.
Náklady zdravotního systému částečně tlumí klinické studie nových léčiv. V jejich rámci hradí léky výrobci, nikoli pojišťovny. Hradecká fakultní nemocnice například vyčíslila úsporu veřejného pojištění za pět let na přibližně 400 milionů korun. Klinické studie navíc umožňují přístup k moderní léčbě i pacientům, jimž ji pojišťovna standardně nehradí, typicky jde o lidi mladší 65 let bez přidružených nemocí. Ročně se jedná o desítky takových případů.
Leukemie je zhoubný nádor bílých krvinek postihující kostní dřeň a krev. Různým jejím typům podlehne v Česku ročně přibližně 700 lidí, nejčastěji ve věku 75 až 79 let. Nemoc se rozvíjí v důsledku mutací DNA ovlivňujících zrání bílých krvinek, přičemž ve většině případů k nim dochází náhodně a bez zjistitelné příčiny. Příznaky, jako je hubnutí bez důvodu nebo časté infekce, se přitom nemusí projevit celá léta.
Zdroj: autorský text / ČTK
