Česká chmelařská sezona 2025 se zapíše mezi ty horší. Výnosy letos klesnou o zhruba čtvrtinu oproti dlouhodobému průměru a trpět bude i kvalita samotného chmele. Vyplývá to ze slov předsedy představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiřího Smetany a ministra zemědělství Martina Šebestyána, kteří navštívili probíhající sklizeň v Oboře u Loun. Ještě před začátkem sezony přitom chmelaři počítali s poklesem úrody kolem dvaceti procent, realita je tedy horší.
Obzvláště znepokojivý je vývoj obsahu alfa hořkých kyselin, které přímo určují kvalitu chmele. U klíčové odrůdy žatecký poloraný červeňák se jejich podíl standardně pohybuje mezi 3,3 a 3,5 procenty, letošní analýzy ale ukazují hodnoty lehce přes dvě procenta. Historické minimum přitom pochází z roku 2015, kdy obsah klesl na 2,1 procenta, a Smetana nevylučuje, že letošní rok se k tomuto dnu přiblíží nebo ho dokonce překoná. Tyto látky přitom podle jeho slov nelze nijak technologicky ovlivnit, závisí čistě na počasí a vznikají přímo v hlávce chmele.
Jedinou cestou, jak dopady sucha zmírnit, jsou zavlažovací systémy. Ty má ale vybudované jen zhruba čtvrtina tuzemských chmelnic a ani z těch ne všechny letos dostaly vodu v potřebném rozsahu. Šebestyán odhaduje, že v dostatečném rozsahu bylo zavlažováno možná jen třetina z nich. Vláda podle ministra dlouhodobě připravuje projekt výstavby nádrží v chmelových oblastech, k dispozici je také program podporující budování retenčních nádrží a čerpacích stanic. Otázkou zůstává rychlost byrokracie, přesun chmelnice blíže ke zdroji vody trvá 14 až 18 měsíců, což by ministerstvo chtělo zkrátit.
Na otázku, zda zdraží pivo, ministr odpovídat nechtěl. Podle jeho slov bude cena záviset na více faktorech a samotná letošní sklizeň ji neurčí.
Svaz pěstitelů mezitím přeorientovává část výzkumu na zvýšení suchovzdornosti tradiční odrůdy červeňák, přestože dvě odolnější odrůdy již byly vyšlechtěny. Velké a zahraniční pivovary o ně ale zájem neprojevují a trvají na tradiční variantě. Smetana odhaduje, že vývoj suchovzdorné verze červeňáku zabere pět až sedm let.
Letošní sklizňová plocha chmele v Česku dosahuje 4783,9 hektaru, meziročně o necelých 28 hektarů méně. Počet pěstitelů zůstává na 120. Dominantní Žatecká chmelařská oblast pokrývá téměř 77 procent všech chmelnic, přičemž Žatec a krajina žateckého chmele jsou od roku 2023 na seznamu světového dědictví UNESCO. Loni se v Česku sklidilo 6494 tun chmele, přibližně 60 procent úrody tradičně míří na export.
Zdroj: autorský text / ČTK
