Podle verdiktu ji usmrtil zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Ústavní soud nezjistil žádné porušení Špačkových základních práv, stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Špaček ženu zabil předloni v dubnu, k činu se přiznal. Počkal si, až družka půjde spát a poté ji napadl sekáčkem na maso a nožem, také ji škrtil. Podle obžaloby žena utrpěla mnohonásobná bodná a sečná poranění na hlavě, krku i těle. Žádné z nich nebylo samo o sobě smrtící, žena zemřela kvůli krvácivému šoku. Muž se po činu sám udal policii.
Obžalovaný tvrdil, že se s družkou domluvili na společném odchodu ze života s tím, že on ji usmrtí a potom spáchá sebevraždu. Soudy sice nevyloučily, že by partneři o takové možnosti v minulosti mluvili, nedospěly ale k závěru, že by žena k usmrcení svolila a ponechala vše na obžalovaném.
V ústavní stížnosti Špaček znovu uznal, že vraždu spáchal, avšak vyjádřil lítost, zpochybnil závěry o motivu i délce útoku. Uvedl, že s družkou byli nemocní, neměli žádnou životní perspektivu, proto se prý nelze divit, že se dohodli na „společném odchodu z tohoto světa“.
„Pokud stěžovatel tvrdí, že družku usmrtil vlastně na její žádost, je to již jen s ohledem na popis skutku zjevně nevěrohodné,“ reagoval Ústavní soud. V usnesení poukázal na to, že kauzou se postupně zabývaly tři soudy, shodly se ve všem podstatném a detailně se věnovaly všem sporným otázkám.
„I v ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje podobně jako před obecnými soudy, nemá proto smysl, aby Ústavní soud již počtvrté vysvětloval, v čem se ve své argumentaci stěžovatel mýlí a proč byl skutkový stav zjištěn obecnými soudy dostatečně, a to i v otázce naplnění podmínek pro uložení výjimečného trestu,“ stojí v usnesení.
Zdroj: ČTK
