Možná jste to zaznamenali. Možná se tím sami řídíte a kupujete si kvůli tomu třeba drahé preparáty. Obavy z toho, že si potravinami a nápoji překyselíme organismus a způsobíme si vážné zdravotní problémy. A tak jsme se na to v mém pořadu A DOST! podívali společně s Ing. Hanou Stříteckou z Fér potraviny. Jestli je to možné. Které potraviny a nápoje jsou kyselinotvorné a zásadotvorné. V jakém poměru bychom je měli jíst. A také jaké různé nesmysly nám někteří vykukové prodávají.
Na úvod je potřeba říci jednu podstatnou věc. Překyselení našeho organismu z potravin je de facto nemožné. Nastat může tzv. respirační acidóza, tedy že velmi rychle dýcháme a nestíháme vyměňovat oxid uhličitý a kyslík. Příčinou bývá onemocnění psychické či dýchacího aparátu, rozrušení nebo vysoké nadmořské výšky. Metabolická acidóza pak hrozí např. diabetikům.
To ale neznamená, že nemusíme řešit, co jíme. Jen je to o něco složitější, než nám někteří rádoby odborníci, kteří z nás přes to tahají velké peníze. Třeba tvrdí, že potraviny ovlivňují pH naší moči a tak si ho máme měřit. Nejlépe po ránu. Jenže, pH moči se nám mění a to je v pořádku. Kdyby se neměnilo, můžou vzniknout infekce nebo močové kamínky. Ráno, kdy bychom si podle nich moč kvůli hrozbě překyselení organismu měli měřit, je vždy kyselejší. Když se najíme, stane se zásaditější.
Pozor na nesmysly!
Pro zdraví organismu bychom měli jíst naprostou většinu potravin označovaných jako zásadotvorné. Osmdesát procent. Především ovoce a zeleninu, například celer a petržel, překvapivě sem patří i citrusy, angrešt a kiwi, některé luštěniny a obiloviny, především ty bez lepku, pohanka, jáhly, amarant nebo olivový olej. Potraviny, které nejsou moc zpracované. Jen 20 až 25 %, tedy maximálně čtvrtina, by pak měly být tzv. kyselinotvorné potraviny. Bílkovina, nějaké to maso, vejce, ořechy, mléčné výrobky. Mezi kyselinotvorné potraviny pak patří také uzeniny, bílé pečivo, cukr, další sladidla, alkohol, káva, průmyslově zpracované potraviny, tedy ty chemicky obarvené, aromatizované či jinak uměle dochucené a konzervované. Ty nám mohou pravidelnou konzumací vyvolat zdravotní problémy. Nepřijde to hned. Dlouho netušíme, že si zaděláváme na vážné problémy, a když se to stane, je už často pozdě. Všechny problémy, které se připisují překyselenému organismu, jako únava, problémy s imunitou a podobně, nejsou proto, že jsme kyselí, ale proto, že nám chybí prospěšné látky obsažené v těch označovaných jako zásadotvorné. Pokud také postavíme stravu takřka jen na živočišných bílkovinách, třeba kvůli nejrůznějším dietám, může vzniknout problém z jejich přebytku. Rozpadají se totiž na dusíkaté látky, vzniká jedovatý amoniak, tělo ho musí odbourávat a může to vést k problémům s ledvinami.
Kolem hrozby překyselení organismu se točí poměrně velký byznys. Pozor, ať neskočíme na některé nesmysly. Jde totiž jen a jen o peníze. O ty naše. Aby se z naší kapsy přemístily do jiné. Různí rádobyodborníci prodávají např. drahou alkalickou vodu, která je de facto totožná s „tvrdou“ vodou z kohoutku. Nebo různé alkalizující preparáty vyrobené z anorganických forem vápníku, hořčíku a podobně. A ty naše tělo neumí moc vstřebat, takže nám stejně nepomohou. Lepší je, když do jídelníčku pravidelně, nejlépe ke každému jídlu, tedy pětkrát denně zařadíme ovoce a zeleninu. Získáme tak vstřebatelné vitamíny, minerály a budeme zdravější. Záleží jen na každém z nás, co si dá na talíř. O svém zdraví a životě rozhodujeme především my sami, Nikdo jiný. A nic cennějšího nikdo z nás nemá.
Mějte se dobře, buďte zdrávi a za týden se těším na počtenou 🙂
Váš Honza Tuna
Zdroj: vz
