Jeden můj známý mi čas od času zavolá, aby se mnou probral život a abych mu k tomu řekla něco povzbuzujícího, aby se neutápěl v depresích nad tím, co se kolem nás děje.
„Díval jsem se na tu Gazu, to je strašně špatně,“ volal mi včera večer. „Armáda nemůže takhle zabíjet civilisty. To je strašný!“ On sám kdysi bojoval někde ve stepích jedné z bývalých sovětských republik a několikrát mi říkal, že mi raději nebude nikdy vyprávět, co se tam všechno dělo. A jeho dědeček za války pro babičku, aby nemusela do koncentráku, sehnal potvrzení o árijském původu, i když vždycky byli a jsou poctivá židovská rodina. To přidávám proto, aby bylo jasné, že rozhodně není žádný antisemita, ale naopak právě hodně zarytý filosemita.
Vysvětluje mi, že kromě toho, že zabíjení civilistů je špatně samo o sobě, tak že to strašně moc poznamenává vojáky, kteří do nich střílí. A tvrdí, že tam bylo všechno špatně už od začátku, je to všechno špatně teď a už to bude špatně napořád, protože tohle už nikdo nikdy nenapraví.
„Moc jsem se tou Gazou nezabýval, nějak jsem si toho snažil pořád nevšímat, ale už fakt nemůžu. To, co tam teď dělá Izrael, je podlé, odporné a nízké. Chová se k Palestincům, jako se k nim chovali Němci. A strašně za to zaplatí,“ pronáší temným hlasem. Rozumím mu. Taky jsem se dlouho snažila nepouštět si to tolik do srdce, protože strašných věcí se děje moc. A, jak taky řekl on, kdybychom neměli dnešní technologii, nebudeme o tom mít tolik informací. Ale právě, že máme!
„Musel jsem ti zavolat, abych ti řekl, že máš s tou Gazou pravdu,“ dodal ještě v návaznosti na několik našich předchozích horkých debat. Realita je ale bohužel taková, že zrovna v této situaci bych raději žádnou pravdu o Gaze neměla!
Zdroj: autorský text
