Za poslední čtyři červencové dny policisté na Rychnovsku zaznamenali deset internetových podvodů za téměř 2 miliony korun. Pachatelé se často vydávají za rodinné příslušníky a přes aplikaci WhatsApp tahají z lidí peníze.
Policie na Rychnovsku eviduje od začátku roku více než osmdesát trestných činů spáchaných v online prostředí s celkovou škodou téměř 13 milionů korun. „V loňském roce jsme přijali necelou stovku těchto případů se škodou přesahující více než 22 milionů korun,“ uvedli policisté.
V posledních dnech zaznamenali výrazný nárůst případů, kdy pachatelé kontaktují oběti přes WhatsApp. Podvodníci se vydávají za rodinné příslušníky a posílají zprávy ve stylu „Ahoj mami/tati, mám rozbitý telefon…“ a žádají o rychlé zaslání peněz. Oběti si v domnění, že komunikují se svými dětmi, ukládají jejich nová čísla a posílají peníze bez ověření.
„Podvodníkům naletěla i 69letá žena z Rychnovska, jež zareagovala na zprávu od neznámé osoby z neznámého telefonního čísla, která se vydávala za její dceru. Té měl spadnout telefon do vody a po ‚své matce‘ požadovala uhrazení 55 tisíc korun. Ty žena poslala na zaslané číslo bankovního účtu, bohužel bez předchozího telefonního ověření u skutečné dcery,“ komentují policisté. Podobně přišel 79letý muž o více než 80 tisíc korun a 74letá žena o více než 40 tisíc korun.
„Bohužel se stále najdou lidé, kteří pod tlakem podlehnou, důvěřují neznámým osobám a nechají se zmanipulovat. Často tak přicházejí i o své celoživotní úspory,“ upozorňují policisté.
Typy internetových podvodů
Spoofing, phishing, vishing, smishing
Podvodníci často využívají tzv. spoofing, mezi který patří phishing, vishing a smishing. Jde o podvodné e-maily, telefonáty nebo SMS, které se vydávají za komunikaci od banky, úřadu nebo jiné důvěryhodné instituce. Cílem je získat přihlašovací údaje nebo PIN kód k internetovému bankovnictví.
Typickým znakem je silný nátlak na uživatele, snaha jej vyděsit a nedat mu čas na rozmyšlenou. Pachatelé vyzývají k okamžité reakci pod hrozbou ztráty finančních prostředků, vyžadují citlivé údaje po telefonu nebo chtějí získat přístup do zařízení. Často používají e-mailové adresy, telefonní čísla či webové adresy, které na první pohled působí věrohodně, ale při detailním pohledu nesedí.
Policie radí neklikat na odkazy v nevyžádané poště, neotvírat přílohy nevyžádaných e-mailů, nesdělovat citlivé údaje, nedůvěřovat neověřeným telefonním číslům a vždy používat dvoufázové ověření. U SMS zpráv doporučuje pečlivě posoudit obsah a pravost ověřit u odesílatele.
Falešné investiční nabídky
Dalším častým typem jsou falešné investiční nabídky, často zaměřené na kryptoměny. Pachatelé slibují nereálně vysoké zhodnocení investovaných prostředků. Poškozeného kontaktují přímo, pokud reaguje on sám na podezřelou reklamu.
Často tlačí na instalaci programů pro vzdálený přístup, jako je například AnyDesk, a následně z účtů poškozeného sjednávají úvěry ve svůj prospěch.
Policie doporučuje nic nesjednávat po telefonu, neinstalovat programy umožňující vzdálený přístup a neposkytovat údaje k účtům.
Falešné inzeráty
Reverzní inzertní podvody se objevují na bazarech a inzertních portálech. Falešní kupující nebo prodávající požadují platbu předem nebo zasílají odkazy na falešné platební brány, často maskované jako stránky přepravních společností.
Podvod lze poznat podle podezřelého formátu webových stránek, neznámé koncovky domény nebo drobných odchylek od originální adresy.
Policie varuje, aby lidé nikdy neklikali na zaslané odkazy, nevyplňovali přístupové údaje ke svému účtu nebo kartě a kupujícímu poskytli pouze číslo účtu.
Romantické podvody
Mezi rozšířené patří i romantické podvody. Pachatelé navazují vztah přes sociální sítě a po čase žádají o finanční pomoc.
Často se vydávají za úspěšné manažery, právníky, lékaře, sportovce nebo dokonce astronauty.
Policie radí, že pokud se s někým, s kým komunikujete online, nikdy osobně nesetkáte, je třeba počítat s možností, že se vydává za někoho jiného. Komukoli, koho osobně neznáte, byste neměli posílat žádné peníze.
Jak se chránit?
Policie připomíná, že je nutné nikdy nesdělovat PIN, hesla ani přístupové údaje. Banka je po vás nikdy nebude požadovat telefonicky ani e-mailem. Při změně telefonního čísla je důležité si informaci ověřit, například zavolat zpět nebo položit dotaz, na který zná odpověď jen daná osoba.
Stejně tak je nutné ověřovat si informace z více zdrojů, zvláště pokud jde o investice nebo výhodné nabídky. Peníze by se neměly posílat neznámým osobám, ani pokud se vydávají za známé nebo autority.
Důležité je používat dvoufázové ověření, zejména u bankovnictví a e-mailu, a být obezřetný při online komunikaci, obzvlášť pokud druhá strana žádá o peníze nebo přístup k zařízení.
„Policisté budou i nadále věnovat zvýšenou pozornost kybernetické kriminalitě a pokračovat v preventivních aktivitách zaměřených na ochranu občanů před podvodným jednáním v online prostředí. To nejdůležitější je ale na vás,“ uzavřela policie.
Zdroj: Policie ČR
