„Do současné doby se však osobu pachatele nepodařilo vypátrat. Policisté v této souvislosti žádají o pomoc. Pokud by občané mohli poskytnout jakoukoli informaci k tomuto případu, nechť se obrátí na policejní oddělení v Uhlířských Janovicích, na telefon 974 875 720 nebo na bezplatnou telefonní linku 158,“ uvedla pro Náš REGION komisařka Vendulka Marečková z Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje.
Pomník dali na své náklady do původního stavu členové kutnohorské KSČM, kteří zároveň podali zmíněné trestní oznámení. Podle slov předsedy kutnohorské KSČM a bývalého poslance Jana Klána je třeba „zneuctění pomníku Anny Kvášové vnímat jako hanebný čin“. Připomněl, že Anna Kvášová, členka rady MNV v Chrástné na Kutnohorsku, která byla zastřelena 12. ledna 1952 v lese za vesnicí Mirošovice, ze své funkce prosazovala kolektivizaci zemědělství v obci Smrk v osadě Chrástná.
Proces v kutnohorském Tylově divadle
Napadla ji skupina lidí, která ji vylákala do lesa, původně jí nechtěli vzít život, ale vystrašit svázáním a ostříháním vlasů. Vymklo se jim to však z rukou. Podle informací webu pametnimista.usd.cas.cz se vše zvrtlo v individuální exces Antonína Landstoffa (1915 – 1958). Po vzoru procesů z počátku 50. let se v roce 1958 konalo veřejné soudní přelíčení v Tylově divadle v Kutné Hoře, kdy tři lidé dostali trest smrti, přičemž byli popraveni 9. července 1958 v Praze na Pankráci, a dalších sedm bylo odsouzeno k dlouhým letům žaláře.
Web pametnimista.usd.cas.cz uvádí, že trest smrti dostal i soused Anny Kvášové Josef Pták (1908-1958), který osudnou noc v Ratajském lese nebyl. „Zajímavé je, že za života byla Anna svými straníky kritizována, ale její smrt z ní udělala ikonu,“ uvedl v roce 2018 pro Echo24.cz historik Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Tichý, který je autorem knihy „Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa“. Vyjma pomníku, který stojí na místě tragické události, má Anna Kvášová i svůj hrob, který se nachází na hřbitově obce Úžice.