Průzkum udělala agentura Focus ve spolupráci se vzdělávacím programem JSNS pro Evropskou lidovou stranu pod záštitou europoslance Luďka Neidermayera. Konal se v lednu a zúčastnilo se ho zhruba 700 vyučujících z přibližně 200 základních a středních škol v ČR.
Kolem 49 procent dotázaných uvedlo, že nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Kladně počínání kabinetu hodnotilo 29 procent učitelů. Z médií věřili nejvíc veřejnoprávním. České televizi vyjádřilo důvěru 72 procent pedagogů a Českému rozhlasu 53 procent, podobně jako zpravodajství soukromého portálu Seznam Zprávy.
Nemalé procento vyučujících zastávalo podle autorů průzkumu v lednu alternativní názory a postoje. „Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ uvedl ředitel programu JSNS Karel Strachota. Podle něj se dá předpokládat, že své postoje mohou přenášet i na žáky.
Průzkum ukázal, že podle zhruba čtvrtiny učitelů představují koronavirová opatření nepřijatelný zásah do základních svobod. Mezi pedagogy do 34 le a učiteli na středních odborných učilištích sdílely tento názor dvě pětiny. Na 96 procent respondentů ale zároveň uvedlo, že jejich škola zvládá současnou situaci výborně, případně s drobnými výhradami. Podporu od ministerstva školství při zavádění výuky na dálku cítila jen dvě procenta vyučujících.
Spokojenost s technickým zajištěním výuky na dálku v prvním pololetí aktuálního školního roku narostla proti loňskému jaru z 22 procent na 80 procent. Za nejobtížnější označilo v lednu 59 procent vyučujících zapojení všech studentů do výuky on-line, 40 procent udržení pozornosti studentů při výuce a 29 procent technické problémy s připojením. Kolem 16 procent učitelů vnímalo v lednu distanční výuku jako neproblematickou.
Asi tři čtvrtiny učitelů označily za příčinu obtíží studentů s distanční výukou jejich nechuť k učení po internetu, dvě pětiny viděly problém ve špatném připojení k internetu či v nedostatku podpory od rodiny a třetina v nedostatečném technickém vybavení žáků.
adp/ČTK
