Od 5. prosince se na Náplavku opět vrací farmářské trhy. Co tomu říkáte?
Je to dobrá zpráva zejména pro rodinné farmy a řadu různých výrobců, kteří dlouhodobě neměly odbyt. Podobně jako ostatní živnostenské profese. Po měsíci a půl – tedy v případě Náplavky – se pro ně otevřelo zásadní odbytové místo.
Před časem sklidila velkou kritiku údajná hojná návštěvnost na trzích, která byla podle všeho víc virtuální realitou než skutečností, a brzy poté přišel zákaz trhů. Omluvil se vám za to někdo později nebo to vyšumělo do ztracena?
Velmi hluboce nás to zasáhlo jako obrovská křivda, která byla neúměrným způsobem medializovaná. Přičemž mnozí, kteří do věcí mají vhled, vědí, že kauza byl podvod. Jeden velký podvod, nejen mediální ale zároveň i politický, který se potom politizoval ještě do té míry, že nějací spolupracovníci premiéra této vlády mu podstrčili tu podvodně a účelově pořízenou fotografii teleobjektivem, pravděpodobně novináři z Prague Morning nebo iDnes, teď nevím, kdo přesně byl původcem té fotografie. Ale nepochybně šlo o to vyvolat senzaci, téměř bulvární, snad aby se zvýšil náklad nebo čtenost toho kterého periodika, a zároveň nějakým způsobem, což si nedokážu vysvětlit proč, očernit naši snahu. A to se poměrně podařilo, protože na základě toho jsme byli nuceni Náplavku od 24. října až teď do soboty 5. prosince uzavřít. Uplynulo mnoho tržních dnů, a místo toho, aby tam mohli živnostníci a farmy a sedláci prodávat svoje výpěstky, tak jim to bylo zakázáno. Neomluvil se nám doteď nikdo.
Objevila se řada analýz, které potvrzují vaše slovo o zkreslených fotografiích, nicméně i kdyby tam hodně lidí bylo, oč se to liší od plných supermarketů?
Neliší se to nijak. Ba právě naopak. My máme odborné posudky a tím jsme zasypávali vládu v podstatě od jara, že bezpečnější nákup je na vzduchu, na otevřeném prostoru, než je tomu v uzavřených prostorách, například v supermarketech. A jako důkaz jsme přinášeli odborné posudky Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze, ale také dokumenty z měst Vídeň a Berlín, kde právě nebyla omezení ani například na jednoho člověka na určitý prostor, na rozdíl od uzavřených obchodů, ať už kamenných nebo supermarketů. Kdežto my jsme na tom byli opačně. Nám vláda uložila, že musíme mít jednoho zákazníka na dvacet metrů, ale v supermarketech žádná omezení nebyla. Poté, co jsme vytvořili tlak, se ta kvóta srovnala, to znamená, že trhy na tom byly stejně jako supermarkety, jeden zákazník na 15 metrů, a na základě dalšího tlaku a dopisů vládě, kdy se k nám připojily ještě významné profesní organizace jako Asociace soukromého zemědělství, Ovocnářská a Zelinářská unie a podobně, vláda usnesením číslo 1262 tuto povinnou kvótu pro farmářské trhy zrušila, přičemž jinde v maloobchodní síti zůstala. Což je důkaz toho, že naše argumenty měly váhu a že se nám podařilo vládu přesvědčit, že skutečně ten venkovní prodej je bezpečnější a zdravější, než je tomu uvnitř.
Myslíte, že si vláda v současné situaci vede dobře?
Myslím si, že si rozhodně dobře nevede. Tam by bylo potřeba strukturovat její kroky v různých stupních jako třeba vysvědčení ve škole. Často se lidé vyjadřují k tomu, že to je výjimečná situace, že málokterá vláda kdekoliv na světě si s tím ví rady a že každá postupuje trošku jinak. To je pravda. Co se ale dá vládě jednoznačně vytknout je komunikace. Do doby příchodu ministra Blatného to byl jeden velký chaos. Jedna velká změť různých rozhodnutí ze dne na den, což trpělivě snášely stovky tisíc živnostníků této země. A musím říct, že až tím principem PES se do toho snad dostal trošinku řád. Ale do té doby to byla úplná katastrofa.
Co byste dělal vy na místě vlády prioritně?
Je řada témat, kterým nerozumím. Tam bych se samozřejmě musel nutně spoléhat na odborníky, to znamená u záležitostí týkající se přímo toho viru jako virologie nebo epidemiologie a podobně. Ale rozhodně si myslím, že bych si snad dokázal pomoci v oblasti komunikace. Z komunikace bych vládě skutečně udělil nedostatečnou, kdyby to bylo vysvědčení. Není možné permanentně strašit národ nějakými čísly a nějakými výhrůžkami a zákazy a příkazy. Je potřeba velmi citlivě a psychologicky jim vysvětlit, že to má smysl, že cesta, kterou se vydávají představitelé vlády nebo krizového štábu, zkrátka odpovědné osoby, je dobře zvolená. Měli by si získat důvěru občana. Jakmile je občan vystrašen, ať už z jakýchkoliv důvodů, tak to nikdy nemůže mít dobrý efekt. Pro cokoliv. Pro jeho psychický stav, pro jeho zdravotní stav i pro jeho určitou loajalitu, která je nepochybně důležitá proto, aby vláda mohla národ přesvědčit o čemkoliv. Třeba o zákazu vycházení, o vyhlášení nouzového stavu a nebo třeba i očkování. Když jsme u toho očkování, tak víme, že významná část populace, včetně té akademické, ať už to jsou učitelé nebo lékaři, se odmítá očkovat. Nechce. Má k tomu nedůvěru, neví, co ta vakcína přinese. Byla vyvinuta velice rychle, ostatní vakcíny se vyvíjejí několik let. A žádný vysvětlující komentář, který by uklidnil populaci, tady není. Já tady tu správnou komunikaci necítím.
Nejlepší doba na prodej podzimních výpěstků z farem a biofarem je už asi pryč. Máte nějaké ohlasy, jak uzavření trhů poškodilo vaše stánkaře?
Ještě přece jenom ale co prodávat je. Ať to zní jakkoliv paradoxně, mrzne nám, ale všechny zdroje z fóliovníků a ze skleníků ještě jsou a sklízejí se. I když na polích už není nic, tak všechny uskladněné plodiny, jako je kořenová zelenina, mrkev a brambory a všelijaké ty brukve, ředkve a dýně jsou k dispozici a ještě je i poslední květák. Není to tak, že by ta tržiště byla bez zeleniny nebo bez ovoce, protože ovoce se také uskladňuje. Dneska velice důmyslně v takzvaných dusíkových komorách, kde se mu velice dobře daří a je tím pádem možné ho uskladnit až do dubna příštího roku. Samozřejmě jede živočišná výroba, kozy se tolik nedojí, ale krávy se dojí běžně, mlékárenský průmysl funguje – sýry, jogurty, mléko, máslo. Slepice i křepelky a další snášejí vejce, takže jsou také v prodeji. Maso se poráží, uzeniny se vyrábějí, a v současnosti je tam i řada různých rukodělných výrobků, protože teď se trhy trochu překlápějí do vánočních. Začnou tam být adventní věnce, sem tam se budou prodávat stromečky a ozdoby a dárkové zboží.
Kolik trhovců z obvyklé zhruba stovky se přihlásilo na první obnovenou sobotu?
Přihlásilo se jich hodně, ale my jich tam můžeme umístit jenom kolem čtyřiceti, protože musíme mít čtyřmetrové rozestupy mezi stánky. Takže se nedostaneme s plochou, kterou máme řekněme pronajatu, na vyšší kvótu těch stánků. Pokud se dobře pamatuji, je to přesně 41 stánků.
Chystáte nějakou vánoční akci?
Bohužel ne, protože jak víme, ty podmínky k tomu nejsou úplně nejvhodnější.
V čem jsou podle vás farmářské trhy důležité?
Je to jediná funkční alternativa prodeje faremního zboží nebo výpěstků a výrobků především rodinných farem. Tedy těch farem, které nejsou schopny najít odbytová místa jinde, například v řetězcích. Ze dvou důvodů. Je to za prvé cena, která je limituje, protože řetězec je tlačí s cenou tak nízko, že nejdou schopní za tu cenu prodat. A za druhé je to objem. Řetězec není schopen přijmout do svého provozu zboží, které má relativně malý objem. Protože má několik provozoven, potřebuje nakoupit komoditu ve velkém objemu, což malý farmář, malý producent nemůže splnit. Samozřejmě nemůžu zapomenout na bedýnky a prodej ze dvora, ale pro městskou populaci, která si nemůže jet nakoupit někam ze dvora a podobně, je to zásadní příležitost, jak si koupit kvalitní českou, čerstvou potravinu ze stovek funkčních, často rodinných farem. A také přirozeně vzniká zdravý komunitní prostor pro lidi, kteří mají podobné myšlení a chtějí se potkávat s dalšími lidmi, kteří jsou naladění na podobné vlně a notě. A to se náramně daří, kde kromě nákupu, v obvyklých dobách, ne teď, si můžete vypít kávu, dát oběd, poslechnout muziku nebo se zúčastnit nějaké slavnosti.
Na trzích kladete velký důraz i na ekologii, můžete být konkrétní?
Například jeden z našich trhů na Praze 7 „Heřmaňák“ je první bezobalové tržiště v ČR, to znamená, že vše, co se tam prodává, je baleno nikoliv do plastu ale do papíru, pokud to jde do ničeho a pokud to také jde, tak vyzýváme spotřebitele, aby si nosili vlastní obaly, a do nich se jim ty výrobky dávají přímo k odnosu domů. Ten trh je relativně malý, takže to tam úžasně funguje. Lépe se to tam dá dodržet, třeba káva do vlastních kelímků a tak dále. Na těch ostatních trzích to není úplně stoprocentní, tam jsme ještě na cestě, zejména u Náplavky, to je prostě velký trh. Tam to není tak jednoduché zajistit, ale doufám, že i tam se brzy dostaneme ke kýženému cíli.
Co jste dělal předtím, než jste začal pořádat trhy, a čím jste chtěl být?
Jako malý kluk jsem neměl takové ty sny, co mají kluci – popelář, kosmonaut, potápěč. Dokonce jsem dlouho nevěděl, čím bych měl být. Chodil jsem do dramatického kroužku a paní učitelka si jednou zavolala tatínka a řekla mu, že bych měl udělat zkoušky na konzervatoř na herectví, což jsem v roce 1982 učinil. Pak jsem ji vystudoval a stal se ze mě na nějakou dobu herec. A v roce 97 jsem z těch prken slezl. Byla taková post-revoluční euforie, kdy si člověk mohl vyzkoušet všechno, a tak jsem to udělal a vyzkoušel si kde co. Těsně před tím, než jsem se začal věnovat farmářským trhům, jsem vydával se svým kolegou noviny pro děti. A tam začala klíčit myšlenka trhů, protože v novinách byla rubrika Kuchtička na principu jednoduchých základních receptů pro děti, co si můžou doma uvařit. Měla veliký úspěch, tak jsem si říkal, že děti se to hezky učí a že teď by bylo ještě fajn, aby si mohly také koupit něco zdravého. Ale odkud? V té době tu ještě farmářské trhy nebyly rozšířené a my jezdili do ciziny a tam žasli, jaké to tam lidé mají a jak je to úspěšné, tak jsme se rozhodli, že to sem dovezeme.
Co nás podle vás čeká v příštím roce? Nebude případný další lock-down už likvidační jak pro vás, tak pro vaše stánkaře?
Pevně doufám, že ne. Ne, že bych rozuměl tomu, jak se koronavirus bude šířit, jak bude mutovat nebo slábnout, to nedokážu odhadnout, ale předpokládám, že asi nějaká vakcína bude, ukazuje se to jako reálná věc. Zdá se, že určitá část populace se nechá očkovat, jiná část se do určité míry promoří, takže se dá předpokládat, že snad rok 2021 bude už – kéž by – normálním rokem.
Jiří Sedláček
Narozen 15.8.1967 v Praze
Absolvent Konzervatoře, obor herectví.
Je ženatý a má dvě děti.
V roce 2006 spolu se svou ženou Šárkou založil společnost Archetyp, která začala od roku 2010 pořádat farmářské trhy s domácími potravinami a jedinečnou atmosférou. V současné době kromě trhu na Náplavce provozují také trhy na „Heřmaňáku“ na Praze 7 a na „Kubáni“ na Praze 10. Zakládali i někdejší trh na „Jiřáku“.
Z koníčků je u něj na prvním místě hudba, na druhém chalupa a dílna.
