Povinná školní docházka jen šest let. Jaká byla historie českých škol

Povinná školní docházka zavedená roku 1774 byla přelomovou a evropsky výjimečnou reformou. Vždyť ve Velké Británii byla zavedena v letech 1870-91, v USA až na přelomu 19. a 20. století, v SSSR dokonce až v roce 1930.

Všeobecný školní řád vydaný 6. prosince 1774 jako součást osvícenských reforem panovnice Marie Terezie předepisoval povinnou návštěvu školy pro děti od 6 do 12 let. Ovšem, jeho uvedení do praxe bylo velmi složité, v některých oblastech totiž ani nestála žádná škola. Proto nezaváděl žádné sankce pro rodiče, které děti do škol neposílali.

Povinnou školní docházku máme už skoro 250 let. Víme, kdo nás poslal do školních lavic

Řád byl však promyšlený, zavedl tři typy škol, které stály na úrovni dnešních škol základních. Byly to triviální školy zřizované v obcích, jejichž cílem bylo naučit děti číst, psát a počítat. Ve větších a krajských městech vznikaly školy hlavní, kde byla výuka doplněna o zeměpis, dějepis a základy latiny. V hlavních městech jednotlivých zemí (Praha, Brno, Opava) pak byly školy normální, které byly přípravkami pro další studium. Vyučovaly se na nich základy stavebnictví, mechaniky, kreslení či přírodopisu.

Zásadní změna po sto letech

Další velká změna přišla 14. května 1869, kdy byl vydán tzv. Hasnerův zákon. Ten prodloužil délku školní docházky o dva roky, tzn. do 14 let a stanovil sankce za neposílání dětí do školy. Mimo to zrušil systém triviálních, hlavních a normálních škol a nahradil je pětiletými obecnými školami, na které navazovaly tříleté měšťanské školy. Novela zákona z 2. května 1883 pak školní docházku opět zkrátila o dva roky, tedy do 12 let.

Petřínská rozhledna přežila požár i Hitlerovo bourání

Nově vzniklá Československá republika přejala rakousko-uherský vzdělávací systém, který byl upraven tzv. Malým školským zákonem ze 3. července 1922. Školní docházka byla opět prodloužena o dva roky a mládeži z měst nastala povinnost navštěvovat měšťanské školy.

Totální likvidace školství

Zcela zásadních změn doznalo české školství v období druhé světové války. Němečtí okupanti nejprve uzavřely vysoké školy (od listopadu 1939) a postupně omezovali i počet středních škol. Paralelní ročníky se spojovaly a část studentů byla tzv. totálně nasazena. Navíc byla v roce 1941 i měšťanská škola prohlášena za školu výběrovou a byl zaveden tzv. numerus clausus, kdy do tohoto typu škol mohlo nastoupit maximálně 35 % žáků 4. třídy školy obecné. Německá snaha o totální likvidaci českého národa, nejen té fyzické, ale i té duševní, tak dostala zcela jasnou podobu. Podobně dehonestujících kroků vůči českému školství a národu jsme se již nikdy potom naštěstí nedočkali, lidově řečeno, to, co si dovolili Němci za protektorátu si nedovolily ani „spřátelené“ armády po roce ´68.

Období socialismu

Poválečné školství už se neslo zcela v duchu socialismu a zákon č. 95/1948 Sb. zavedl jednotnou státní školní soustavu, která se skládala ze škol mateřských, národních (I. stupeň), středních (II. stupeň) a gymnázia a odborné školy (III. stupeň). Povinná školní docházka byla devítiletá.

Doba, kdy nás byly tři miliony a první sčítání lidu

V roce 1953 byla docházka zkrácena o rok, na osm let. Střední školy a gymnázia se staly středními všeobecně vzdělávacími školami. Tuto soustavu upravil zákon z roku 1960, který opět zavedl devítiletou školní docházku, která byla realizována na základní devítileté škole (ZDŠ). Od roku 1984 fungovala pouze osmiletá základní škola, avšak povinná školní docházka byla desetiletá.

Další změny přišly po sametové revoluci, kdy byla opět zavedena devítiletá školní docházka, s tím, že devátý ročník nebyl povinný, absolvovat jej mohli děti prvním ročníkem střední školy.

Dnes, 10:00
Nejoblíbenějším strojem na sečení vysoké trávy jsou v současnosti bubnové sekačky. Práci s nimi zvládne...
Dnes, 08:03
Zatímco dnes si děti ve škole o přestávkách surfují na internetu na chytrých mobilech, před...
Včera, 16:21
Zahradní domky mají dvojí využití. Jednak slouží jako kůlny k uskladnění nářadí a náčiní, případně...
Včera, 14:15
Bankéř, kriminálník, narkoman, obchodník a finančník – to jsou jen bodové charakteristiky mužů, za které...
Včera, 11:59
My vstoupili jsme ve sboru a nikde síla odporu, s níž bychom se tu srazili,...
Včera, 10:26
V historii české kinematografie patrně nenajdeme více kontroverzní počin než bylo 30 případů majora Zemana....
Včera, 08:11
Plíseň letos dává našim zahrádkám zabrat. Nejčastěji napadá rajčata, brambory, cukety nebo dýně. Jakmile má...
13.8.2020
Buddhismus je náboženství, jehož základy položil Gautama Buddha asi v 5. století před naším letopočtem....
13.8.2020
Pokud si člověk neví rady s dluhy či mu hrozí exekuce, může vyhlásit osobní bankrot,...
13.8.2020
Byl to zřejmě ještě velmi mladý muž. Rytířský stav ho řadil mezi střední třídu, řekli...
Reklama