Doba, kdy nás byly tři miliony a první sčítání lidu

8.7.2020
Jaroslav Svoboda

Dne 16. února 1754 byl vydán zmíněný reskript, v březnu došlo k oficiálnímu rozšíření tohoto předpisu i na obytné domy. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí se stala hrozba blížící se nové války o Slezsko, která přiměla panovnický dvůr k zájmu o reálné možnosti doplňování císařsko-královské armády.

Dosavadní odhady se ukazovaly až jako absurdní. Roku 1754 se však ukázalo, že České země obývá dohromady 3 012 134 osob, přičemž počet skutečně přítomných mohl být vyšší maximálně o sedm procent.

Po informacích toužila státní moc od úsvitu věků. Vánoce a sčítání lidu

Každoroční sčítání

Od roku 1761 se sčítání provádělo každoročně, a i když jeho metodika nebyla zcela spolehlivá, podařilo se ji kvalitativně překonat teprve roku 1790. Avšak, už v roce 1770 se podařilo na základě vojenské konskripce zjistit, že za 15 let stoupl počet obyvatel Českých zemí na 4 172 000.

Dalšímu zpřesnění pomohlo prohlášení církevních matrik za veřejnoprávní dokumenty v roce 1781. V roce 1783 byly úředně stanoveny konskripční osady, obdoba katastrálních obcí. Na konci 18. století žilo v Čechách 3 165 000 a na Moravě a Slezsku 1 743 000 obyvatel.

Situace v Československu

V nově vzniklém Československu proběhlo první sčítání obyvatel v roce 1921. Další následovala v letech 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 nebo 1991. Na poslední sčítání pak navazovala s desetiletým intervalem další.

Současný stav

Poslední sčítání lidu proběhlo v České republice před devíti lety v roce 2011. Podobné sčítání se ale koná takřka ve všech zemích světa, kromě těch, které jsou aktuálně postiženy válečnými konflikty nebo existují-li jiné objektivní překážky. Tak jako u nás proběhlo sčítání ve většině zemích Evropy, jen v zemích, kde již v roce 2011 fungovaly potřebné celostátní registry jako Švédsko, Finsko a další, se klasické sčítání nahrazuje využíváním informací právě z těchto registrů.



Nepřehlédněte