Chce naopak zachovat jedinečný ráz této lokality. Předložená studie, která má sloužit jako podklad pro revitalizaci areálu Ledáren a jeho okolí, v některých svých částech totiž nerespektuje památkovou podstatu Ledáren.
Zpracovaný koncept přeměny lokality počítá s jejím otevřením, odstraněním bariér a doplněním novými funkcemi, které mají zajistit využití v průběhu celého dne i celého roku. Jedná se například o loftové byty, co-workingová centra, obchodní plochy, kontejnerové kanceláře, sociální kulturní a komunitní centra, muzeum vodní plavby, restaurace nebo mateřskou školku.
„Bohužel společnost, která chce tento projekt uskutečnit, navrhuje také budovy s šestnácti nadzemními podlažími a hustější zástavbu okolo bývalých strojoven výtahů. Ta částečně vytvoří bariéru původního oplocení. Další plánovaný rohový objekt by navíc tuto celou část uzavřel,“ upozornil radní pro územní rozvoj a výstavbu Patrik Opa.
Branické ledárny jsou pozdně secesní průmyslový areál při pravém břehu řeky Vltavy. Areál byl v minulosti zbudován a sloužil jako ledárna, tedy velký sklad přírodního ledu. Součástí objektu byly také stáje, správní budova a dům správce. Autorem Branických ledáren je architekt Josef Kovařovic/č (1858 v Praze – 1941 tamtéž)stavbu provedla firma V. Nekvasil. Od roku 1964 jsou Branické ledárny chráněnou stavební památkou.
Celá lokalita kolem ledáren si přeměnu určitě zaslouží. Ta ale musí být – podle Patrika Opy – důstojná a koncepčně navazovat na její podstatu.
„Nemáme žádné námitky k zástavbě podél Modřanské ulice a vítáme víceúčelové využití areálu. Nemůžeme ale souhlasit s navrženým výškovým objektem a možným odstřihnutím ledáren od břehu Vltavy. Pokud dojde ve studii ke změnám těchto problematických částí, velice rádi ji podpoříme,“ dodal Opa.
