Systém parkovacích zón je v Praze 1, 2, 3 a 7 a v částech Prahy 4, 5, 6, 8, 13, 16 a 22.
„Přestože úplnou statistiku přínosu zón budeme znát až za půl roku po prvním vyhodnocení, už dnes se ukazuje, že z pohledu rezidentů jsou stejně jako v Praze 5 a 6 parkovací zóny obrovským přínosem chránícím naše obyvatele,“ uvedl starosta Petr Štěpánek (SZ/Trojkoalice).
Do budoucna radnice očekává, že vydá až 25 tisíc oprávnění. „Ale je to odhad podle počtu obyvatel a zkušeností z jiných městských částí,“ uvedl Bigas. Poměr, kolik karet si pořídili obyvatelé a kolik firmy sídlící v Praze 4, prý radnice zatím nezná.
Situace v Praze 4 je podle radnice špatná zejména podél trasy metra C, tramvajových linek v Nuslích a Podolí a v ulicích sousedících s Prahou 2 a 5. V těchto problematických místech vznikly parkovací zóny. Praha 4 je se zhruba 130 tisíci obyvateli největší pražskou městskou částí.
Jako první vznikly v hlavním městě zóny v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7 a části Prahy 16. Samy provozují parkovací zóny radnice 13, 16 a 22. Od začátku února funguje v Praze 3 a 7 stejný režim jako v Praze 1, 5, 6, 7 a 8, kde řidiči za okna vozů nemusí umisťovat parkovací karty, ale radnice registruje registrační značku vozu a auta tam kontrolují speciální vozy vybavené kamerami.
čtk
