Pražské Benátky a jejich kanálové loďky jsou jen malým zlomkem celé pražské lodní flotily. Patří sem i plavidla převozní, ta byla obnovena v roce 2005 pro přívoz sedlecký, holešovický, podbabský, podolský i smíchovský. Patří do systému PID, Pražské integrované dopravy. Patří sem ale hlavně lodě, které zajišťují linkové spoje, okružní i vyhlídkové plavby po Praze a jejím okolí, do Troje, Mělníka či na Slapy vesměs z Rašínova nábřeží.
Kapitáne, kam s tou lodí?
Například Slapská plavba má 37kilometrovou trasu, trvá bezmála 4 hodiny a po této vodní lince plují lodě Vltava a Cecílie. Mělnická plavba je zajištěna loděmi Vltava a Vyšehrad, jsou to jedny z největších lodí. Z Prahy po svých linkách vyplouvají i lodě Odra a Visla. Ale i další lodě s různou kapacitou na palubě: Lužnice je loď „gurmánská“, Cecilie „taneční“, Grand Bohemia je až pro 550 lidí s nejvariabilnějším uspořádáním paluby, plují tudy i lodě ekologické a bezbariérové.
ODRA pluje Prahou, obeplouvá Pražský hrad, mosty, ostrovy, Letnou a pluje až do přístaviště Císařský ostrov, do zoologické zahrady. Plavba trvá 55 minut.
LABE obeplová panorama Hradčan, podplouvá Karlův most, obeplouvá Národní divadlo, Podskalí i Vyšehrad, plavba je hodinová.
VLTAVA pluje zelenými břehy Vltavy kolem starobylé Davle, často filmovaným vltavským „účkem“ do Slap. A jiným směrem pluje zas přes plavební komory kolem zámků, nelahozevského a mělnického, obeplouvá panorama bájné hory Říp a nabídne pohledy na soutok Vltavy a Labe.
Lodní doprava svou nehlučností, jinými pohledy, možnostmi vidět místa skrytá jiné dopravě a „jízdou jako ve zpomaleném filmu“ začíná být dopravním „wellnessem“ a „relaxem“, ne jen dopravním prostředkem.
Pražská flotila nabírá dech
Parník Vltava letos oslavil 80. výročí svého spuštění na řeku Vltavu. Je už jediným kolesovým parníkem v Česku. Před tím to byl ještě další parník, s názvem Labe. Ten poprvé vyplul v roce 1949. Vltava byla kompletně rekonstruována v roce 2007. A tak se mohla vrátit na Slapskou linku, po které kdysi plula.
Největšími loděmi byly vždy Vltava, Labe, Vyšehrad (II) a Děvín. Nejdéle plul na Vltavě parník Vyšehrad (I) vyrobený v roce 1866, který sloužil 90 let, a potom loď Hradčany (1880 – 1967, tedy plných 87 let). A pak Vltava, ta má letos 80 let. O historii naší paroplavby se hovoří v knize Osobní lodě na Vltavě (autorem je Miroslav Hubert). Do roku 1960 převládaly lodě kolesové, později se některé lodě rekonstruovaly a jiné se pořídily už na jiný pohon, motorový. Rekonstruovala se také loď Vltava, jak už byla zmínka. Od roku 20013 je kulturní památkou.
Kapitán, kormidelník, lodník
Po kompletní rekonstrukci na lodi Vltava je kapitán i kormidelníkem a lodníkem díky automatizované strojovně a dokormidlovacímu zařízení a strojník i topičem.
Pražská paroplavba funguje v hlavním městě od poloviny 19. století. V roce 1817 Josef Božek odzkoušel v Praze funkci kolesového parníku. Roku 1841 pak J. J. Ruston odzkoušel parník Bohemia. A roku 1865 zahájil purkmistr František Dittrich lodní linku na trase Praha – Štěchovice. Vyjel parník Praha a pak i Vyšehrad (I). Vznikla Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě. Prvním z kapitánů byli František Dittrich mladší a J. Tatera, zaučil je děčínský A. Stolz. Svůj vliv na to měli i purkmistr dr. Václav Bělský a podnikatel a bývalý slavný plavec Vojtěch Lanna. Od roku 1961 byla pražská lodní doprava začleněna do dopravy Dopravních podniků hl. m. Prahy a od roku 1992 má pražská říční flotila název Pražská paroplavební společnost (Evropská vodní doprava s.r.o.).
