Jiřák je navíc místem, kde se stýkají hranice mezi několika významnými pražskými čtvrtěmi, Starým Městem, Žižkovem, Vinohrady a Vršovicemi. Leží na turistické vycházkové ose: Malostranské náměstí, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí a završuje ji chrám Nejsvětějšího Srdce Páně, který monitorován z výšky je druhou největší dominantou Prahy hned po Pražském hradu.
Náměstí bylo založeno v roce 1896 s názvem krále Jiřího, změněným v roce 1948 na náměstí Jiřího z Poděbrad. Městské části Praha 2 náleží blok domů při západním okraji mezi Vinohradskou třídou a Mánesovou ulicí. Jiřík z Kunštátu a z Poděbrad byl jediným českým panovníkem, který nebyl z panovnického rodu, ale z českého panského stavu.
Přál si mírovou Evropu
Byl zdatným diplomatem, a to v období po husitských válkách, což tehdy ve velmi neklidné Evropě nebylo pro vládnutí jednoduché. To dokážeme zhodnotit zejména dnes. Mírová dohoda Jiřího z Poděbrad, Tractatus pacis, byl ambiciózní diplomatický projekt, jehož cílem bylo dosažení všeobecného míru a spolupráce dle nové idey stálého společenství nezávislých a vzájemně rovných evropských států. Dohoda, nabízená Jiřím z Poděbrad, kromě toho, že měla zajistit mír, pokud možno v celé Evropě, měla sloužit především jako pojistka k zamezení útoků na České království ze strany sousedních zemí.
Říkají mu Notre Dame
Monumentální budova známého slovinského architekta Jože Plečnika byla stavěna v letech 1928 až 1932 formou režného zdiva. Stavba je inspirována archou Noemovou a symbolikou (např. fasáda s vystupujícími tmavohnědými obklady symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko). V široké hlavní věži, kvůli které říkají turisté chrámu český Notre Dame, jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,5 metru, největší, což je rozhodně unikátní, v celém Česku.
V roce 2018 byl v chrámu instalován nový oltář, který nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl vyroben z jediného kusu vzácného bílého carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu celé stavby a který obsahuje ostatky svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018 a uhrazen ze sbírky mezi farníky, oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. V roce 2010 byl chrám zařazen mezi národní kulturní památky.
Nemohli se dohodnout
Žižkovská radnice vzhledem k potřebě zvelebení okolí tak významné dominanty Prahy delší dobu uvažuje o rekultivaci náměstí. Už v 90. letech se o tom mluvilo, od roku 2002 vznikaly různé scénáře. Aktéři se však na nich „pro velkou různost nemohli dohodnout. Jedni chtěli Jiřák „příliš zalesnit“, jiní si zas přáli skleněné nádvoří, zespoda prosvícené mnoha světly. Potom se mnoho nedělo. Přesto se krůček po krůčku náměstí začalo rozkoukávat.
Došlo k částečné inovaci dětského hřiště, začaly se tu konat vinařské slavnosti a potom pravidelné trhy, instalováno bylo informační centrum a tabule a došlo k diskusi o betonové fontáně s názvem Sjednocená Evropa a o využití zdejší asfaltové točny chodci. Zatímco v minulosti bývalou autobusovou točnu využívali především řidiči k zaparkování svých vozů, radnice v prosinci podnikla kroky, aby prostor mohli využívat chodci.
Ale to je stále málo na tak důležité okolí vedle Hradčan stěžejní dominanty Prahy, chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně, tvrdí dnešní žižkovská radnice.
Trh je něco jiného než supermarket
Mezitím souběžně s různými plány a projekty přišel „Jiřák“ se svým vlastním využitím a oživení těchto míst. S farmářským trhem. Byla to voda na mlýn všech lidí, kteří chodí rádi nakupovat na trhy. Nejde o ojedinělou libůstku. Obliba v trzích byla v městech i obcích odjakživa. Je to něco jiného než nakupovat v supermarketech, kde je mezi obřími nedohlednými regály a kasou (dnes i tou plně samoobslužnou) vše anonymní a zautomatizované.
Na trzích si popovídáme s prodejci, leccos poradí, má to v sobě „genius loci“. Město trhy krásně oživují svými pestrými barvami. Ještě si koupit vyplétaný nostalgický proutěný košík a můžeme do něj skládat všechny možné úlovky.
Vzhledem k tomu, že Praha nemá obří tržnice jako Barcelona nebo Paříž či Istanbul, ale spíš menší lokální trhy, jsou úvahy Prahy 2 i Prahy 3 pochopitelné.
Loni v červnu nechala radnice Prahy 3 s Institutem plánování a rozvoje hl. m. instalovat na náměstí informační kontejner, který kolemjdoucí informoval o možných inovacích náměstí. Kontejner se neplnil odpadky, naopak, cennými náměty, např. zpřístupněním asfaltové točny občanům. Tu už mají lidé přístupnou. Lidé si přejí více zeleně, víc laviček, možná altán kvůli vedru či dešti, ještě atraktivněji pojatou hrací plochu pro děti a ještě lepší umístění trhů. S kladnou odezvou se setkal i plán zřízení výtahu do metra.
