Svoboda pro Tibet je dnes často velmi skloňovaným až populárním tématem. Dnes je toto jednání vedeno především „bojem“ s Čínou. Co se ale v Tibetu stalo před sto lety? Britové zmasakrovali tibetské civilisty a pak celý stát předhodily Číně.
V letech 1903 až 1904 vyslali do Tibetu vojenskou výpravu pod vedením plukovníka Francise Younghusbanda. Ta usilovala o zamezení potenciálních mocenských zájmů Ruské říše v Tibetu. Z čistě geopolitického hlediska je tato situace velmi podobná i současné, kdy se liberální politické kruhy a „Západ“ snaží horlivě pomoci Tibetu, přičemž je důležité, aby tuto pomoc pocítila zejména Čína, jejíž součásti dnes Tibet je.
Britové si chtěli upevnit postavení a vliv v jednom ze státních útvarů sousedících s Britskou Indií. Odůvodnění tak bylo podobné tomu, které bylo uvedeno u britské invaze do Afghánistánu o dvacet let dříve.
Od července 1903 Britové formovali své oddíly v indickém Gangtoku. Následná výprava plukovníka Younghusbanda čítala moderně vyzbrojené jednotky s třemi tisíci muži a dalších sedmi tisíci šerpy. Tibeťané učinili pokus o dohodu, se kterou Younghusband vyslovil předběžný souhlas. K válečným střetům však i přesto došlo. K masakru civilního obyvatelstva mělo dojít například 31. března 1904 v průsmyku u vesnice Guru, kde Britové postříleli neútočící vesničany. Younghusband pak telegrafoval indickému velení následující cynickou zprávu: „Věřím, že tento obrovský trest bude prevencí pro budoucnost a přiměje je podrobit se.“
Třináctý dalajláma Thubtan Gjamccho před dobytím Lhasy uprchl do Ugry v Mongolsku. Po jejím dobytí byla v září 1904 podepsána anglo-tibetská dohoda, která Velké Británii zajišťovala pozici protektora a mnoho hospodářských výhod. Na tibetské straně dohodu podepsali, mj. i probritské „osobnosti“. Tibet měl následně otevřít své hranice mezi královstvím Sikkim a Tibetem pro obchod, stejně jako zaplatit reparace britské vládě za nutnost vyslání této expedice.
Vojensky se tak stala expedice úspěšnou, z politického hlediska se ale setkala s odporem britského obyvatelstva.
V roce 1906 v britsko-čínské dohodě se Britové vzdali práva na okupaci Tibetu a potvrdili, že nebudou zasahovat do jeho vnitřních záležitostí. Čína se recipročně zavázala, že tyto kroky neumožní žádné jiné velmoci.
V anglo-ruské dohodě z roku 1907 uznala britská strana, že Tibet je svrchovaným územím Číny a zřekla se dalších diplomatických aktivit ve Lhase. Učinila také slib, že s Tibetem bude nadále jednat jen prostřednictvím čínské strany.
