Nepatřil k nejpopulárnějším filmovým hercům z období první republiky, přesto si ale zahrál v několika známých snímcích. Jako Jiřího Zlatníka ve filmu To neznáte Hadimršku si ho pamatuje asi každý. Po válce už tolik příležitostí nedostal, zejména proto, že odešel předčasně v pouhých 53 letech.
Otto Rubík se narodil 21. května 1898 v Ponětovicích u Brna. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl stát hercem, začínal totiž jako operní tenorový zpěvák. Jeho prvním angažmá byl operetní soubor v Národním divadle v Brně v roce 1919. Právě zde si zkusil i několik rolí v činohře, která se mu zalíbila, a rozhodl se tak přesídlit do činohry Národního divadla v Praze. Tam strávil dlouhých třicet let, až do své předčasné smrti v roce 1951.
Díky své vysoké a statné postavě, skvělé fyzické kondici vypěstované sportem a ohnivě prudkému temperamentu hrál nejčastěji role dobyvačných mužů a salonních milovníků v konverzačních komediích, ale i dramatech.
Přestože ve filmu debutoval již po svém příchodu do Prahy v roce 1921, filmové herectví nedosahovalo jeho osobě tolik uplatnění jako divadlo. Určitě každý si ho bude pamatovat jako lehkomyslného Jiřího Zlatníka z filmu To neznáte Hadimršku (1931). Později ale představoval i záporné role. Z jeho herecké filmové tvorby ještě připomeňme film On a jeho sestra, Růžové kombiné, Děvčátko, neříkej ne!, Strakonický dudák, Bílá nemoc a další.
Po válce však hrál pouze v pěti filmech. Ztvárnil detektiva Pobožného ve Třináctém revíru (1946) nebo četníka Feketeho Imreho v Nikolovi Šuhajovi (1947). Objevil se ještě v Lavině, Průlomu a Divotvorném klobouku (1952). Premiéry posledního jmenovaného filmu se už ale nedožil, uskutečnila se totiž až dva roky po jeho smrti. Za své dlouholeté účinkování na prknech Národního divadla byl poctěn titulem Zasloužilý člen Národního divadla. Byl rovněž často využíván i rozhlasem.
Otto Rubík zemřel předčasně 26. listopadu 1951 v Praze ve věku pouhých padesáti tří let.
Zdroj: ČSFD
