Vyrazit na podvečerní procházku za vesnici, odepnout psa z vodítka na polní cestě a nechat ho volně proběhnout v přilehlém remízku. Pro statisíce majitelů psů v českých a moravských regionech jde o naprosto běžnou rutinu a symbol venkovské pohody. Jenže stačí, aby pes na pár vteřin zmizel v houští za srnčí zvěří, a idylka se může proměnit v otevřený konflikt, správní řízení s tučnou pokutou a v krajním případě i ve výstřel ze zbraně.
Na toto riziko naši redakci upozornil čtenář pan Tomáš z Třebíčska, který popsal mrazivý zážitek s tříletým labradorem: „Šli jsme po polňačce kilometr za posledními domy jako každý den. Ben běhal okolo a najednou z křoví vyrazila srna. Než jsem stihl cokoliv udělat, vyrazil za ní. Doma na zahradě poslechne na slovo, ale v tu chvíli byl v amoku a můj křik vůbec nevnímal. Zmizel v lese a mně se sevřel žaludek.“
Během několika okamžiků se situace vyhrotila na maximum. „Běžel jsem za ním a o dvě stě metrů dál na lesní mýtině jsem zažil naprostý šok. Ben stál v trávě a kousek od něj stál muž v mysliveckém se zalícenou zbraní přímo na mého psa. Křičel na mě, ať si ho odchytím nebo mi psa odstřelí, protože mu štve zvěř v honitbě. V tu chvíli se mi zastavilo srdce, přiskočil jsem k Benovi a postavil se mezi něj a hlaveň,“ vzpomíná Tomáš na moment, který skončil ostrou hádkou a hrozbami policií.
Zásadní omyl mnoha pejskařů spočívá v přesvědčení, že louky a lesy za vsí jsou veřejným parkem bez pravidel. Z pohledu zákona o myslivosti však veškerá pole, lesní porosty i polní cesty za hranicí zástavby tvoří takzvanou honitbu. V tomto prostoru platí přísná pravidla na ochranu divoké zvěře, která mají před volným pohybem domácích mazlíčků jednoznačnou přednost. Majitel je povinen mít psa pod neustálým vlivem – pokud zvíře nereaguje na přivolání a pronásleduje zvěř, dopouští se majitel přestupku, za který hrozí pokuta až do výše třiceti tisíc korun.
Právní předpisy však zároveň jasně vymezují, kdo a kdy smí v krajní situaci zbraň použít. Běžný řadový myslivec psa zastřelit nesmí. Toto oprávnění má výhradně myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář, a to pouze při splnění přísných zákonných podmínek:
• Pes se musí nacházet v honitbě ve vzdálenosti více než 200 metrů od nejbližšího trvale obydleného domu.
• Musí aktivně pronásledovat nebo usmrcovat zvěř a být prokazatelně mimo dosah a vliv svého pána.
• Zákaz usmrcení platí bez výjimky pro psy loveckých, služebních, pasteveckých a záchranářských plemen, pokud jsou zřetelně označeni.
Pokud pes pouze běží po cestě a myslivec na něj namíří zbraň v přítomnosti majitele, dopouští se sám hrubého protiprávního jednání.
„Tenhle zážitek mi otevřel oči,“ uzavírá Tomáš. „I ten nejhodnější gaučový pes zůstává šelmou, které při pachu zvěře může přeskočit v hlavě. Od té doby za vsí nepouštím psa na volno bez dlouhého stopovacího vodítka. Těch pár metrů volnosti nestojí za to, abychom riskovali život psa, životy lesní zvěře nebo další incident se zbraní.“
Zdroj: Redakční text
