Přijedete na běžný rodinný nákup, zaparkujete před prodejnou, zdržíte se u regálů o deset minut déle a za pár dní vám ve schránce přistane nepříjemné překvapení – výzva k úhradě smluvní pokuty ve výši patnácti set korun od soukromé parkovací společnosti. Pro tisíce českých řidičů se dříve bezstarostné parkování u obchodních řetězců změnilo v nepřehlednou past, kde stačí drobná nepozornost a běžný nákup se prodraží na dvojnásobek.
Na naši redakci se v této souvislosti obrátil čtenář pan Martin z Prahy, který popsal svou čerstvou zkušenost: „Byl jsem na velkém pátečním nákupu v supermarketu na Praze 4. U pokladen byla obrovská fronta a pak jsem ještě čekal na informace kvůli reklamaci špatně naúčtované položky. Celkem jsem v obchodě strávil 68 minut a nechal tam přes dva tisíce korun. Za týden mi přišla do schránky pokuta na 1 200 korun za překročení bezplatného limitu o pouhých osm minut. Poslal jsem jim ofocenou účtenku s přesným časem nákupu, ale vymahačská firma mou reklamaci bez milosti zamítla s tím, že provozní řád mluví jasně.“
Důvod, proč supermarkety k přísné regulaci přistoupily, má své racionální kořeny. Prodejny v širších centrech velkých měst nebo u dopravních uzlů dlouhodobě čelily nájezdům řidičů, kteří jejich bezplatné plochy využívali jako celodenní záchytná parkoviště. Typickým příkladem je Praha, kde se parkoviště u prodejen v dosahu stanic metra – například u stanic Strašnická, Kačerov nebo na Černém Mostě – plnila dojíždějícími hned brzy ráno. Podobný problém řeší také Brno v okolí hlavního nádraží a bohunického kampusu, Plzeň v blízkosti fakultní nemocnice nebo Ostrava v okolí velkých přestupních terminálů. Zákazníci, kteří si přijeli nakoupit, pak neměli kde zastavit.
Místo instalace klasických závor s obsluhou či lístky však většina řetězců jako Lidl, Billa, Penny nebo Kaufland zvolila levnější variantu: pronájem parkoviště specializovaným soukromým agenturám. Ty plochy osadily automatickými kamerami s rozpoznáváním registračních značek nebo na ně nasadily pěší kontrolory.
Pravidla se navíc liší obchod od obchodu. Někde je nutné nastavit za přední sklo papírový parkovací kotouč, jinde musíte po zaparkování zadat registrační značku vozu do tabletu u vchodu do prodejny a na dalších místech běží neúprosný limit šedesáti či devadesáti minut od chvíle, kdy auto projede kolem vjezdové kamery.
Právníci i spotřebitelské organizace upozorňují, že vymáhání těchto sankcí bývá často sporné. „Soukromé společnosti často spoléhají na to, že se lidé zaleknou právního jazyka a hrozby soudních výloh a částku raději zaplatí. Vymáhání nepřiměřeně vysokých smluvních pokut za pár minut zpoždění u reálných zákazníků s platnou účtenkou se však pohybuje na samé hraně dobrých mravů,“ uvádí advokát specializující se na spotřebitelské právo.
Z pohledu zákazníka jde o zásadní narušení komfortu. Řada řidičů tak z obav před drahými upomínkami raději začíná volit menší prodejny mimo dosah kamerových systémů nebo nákupy přes internet. Řetězce tak sice vyřešily problém s neoprávněně parkujícími cizími auty, ale za cenu toho, že znejistěly a odradily své vlastní platící zákazníky.
Zdroj: autorský text
