V současné době – kdy většina druhů jízdného PID platí i ve vlacích a zastávkové vlaky mezi Prahou a Kladnem jezdí v pravidelných hodinových intervalech – by zde už zastávka přišla zase docela vhod. Ale dá se pochopit, že přidání zastávky na trať ještě před jejím zdvojkolejněním by jenom zhoršilo propustnost již tak přetížené železnice.
Pohodlnější dopravní obsluha
Projekt modernizace kladenské tratě s obnovením libocké zastávky dlouhodobě počítá. A zastávka přímo uprostřed obytné zástavby, s intervalem mezi vlaky pravděpodobně dvacetiminutovým, by znamenala pohodlnější dopravní obsluhu ve srovnání s tramvají jezdící až na Evropské, kde je přístup na zastávky možný jedině za cenu přecházení frekventované silnice. Také v dosud platném územním plánu je zakreslena obnovená libocká železniční zastávka ve své původní poloze.
V návrhu nového Metropolitního plánu však zastávka v původní poloze pro změnu zakreslena není. Místo toho se v něm objevuje zastávka umístěná o několik stovek metrů dál na západ, tedy až za podjezd, kterým je jednosměrně vedena Libocká ulice, a za závory, přes které je pak veden opačný směr automobilové dopravy. Takto zakreslená zastávka těsně přiléhá k jihovýchodnímu okraji plánované rozsáhlé oblasti obytné zástavby, která by měla vzniknout na místě areálu bývalých ruzyňských skladů – zjevně by tedy měla sloužit potřebám této nové zástavby. A s tímto umístěním zastávky počítá rovněž i dokument Rozvoj linek PID v Praze 2019–2029, schválený Radou Magistrátu na začátku října 2018 V mapových přílohách k tomuto dokumentu je ovšem zastávka uváděna pod názvem Praha-Liboc.
Nepoužitelná a bezcenná
Těžko v tom lze spatřovat něco jiného než snahu „vypůjčit si“ libockou zastávku a odstěhovat ji do Ruzyně. V lepším případě snad pokus o kompromis, jak s použitím jedné zastávky obsloužit dvě různé lokality. Jak to však bývá u takových kompromisních řešení, která mají sloužit dvojímu účelu zároveň, často pak v praxi nesplňují dobře ani jeden účel. Pro Dolní Liboc – vymezenou zhruba jako oblast od Evropské kolem rybníka až po kostel – by zastávka posunutá západním směrem až za současné závory byla zcela nepoužitelná a bezcenná.
Řešením je obnovit libockou zastávku v původní poloze v souladu s dosud platným územním plánem a obsluhu nového obytného areálu na místě ruzyňských skladů pak zajistit pomocí další – ruzyňské zastávky. Ta by mohla být naopak ještě dál na západ a lépe tak sloužit potřebám plánované nové obytné zástavby, protože by byla umístěna blíže k jejímu středu.
K očekávané námitce, že vlak nemůže zastavovat tak často jako tramvaj, se dá jako protiargument uvést, že elektrické příměstské vlaky jsou svojí rychlou akcelerací a hospodárným využitím energie při brzdění dobře uzpůsobeny právě pro časté zastavování. Hlavně však lze v této souvislosti poukázat na neúčelnost a zbytečnost projektované stanice Praha-Ruzyně, která by měla být nově umístěna až západně od Drnovské ulice, a tedy již zcela mimo jakoukoli obytnou zástavbu. Jejím vynecháním by se počet míst, kde budou vlaky zastavovat, udržel v původně plánované výši.
Připravil: Zdeněk Hellriegel
