Jihomoravští hygienici zaznamenali v prvním čtvrtletí letošního roku vyšší výskyt sexuálně přenosných chorob. Počet případů především kapavky a syfilidy za toto období už dosáhl poloviny počtu, který evidovali za celý loňský rok. Důvodem má být jisté uvolnění po pandemických restrikcích, ale i mylná představa o tom, že pohlavní nemoci jsou dávno vymýcené. Jenže nejsou!
Počet případů pohlavně přenosných chorob, zejména syfilidy a kapavky na jihu Moravy proti loňskému roku výrazně vzrostl. Na základě shromážděných dat to potvrzuje jak ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek, tak i lékaři z venerologických oddělení brněnských nemocnic.
„Příčinou může být uvolněnější chování po určité zdrženlivosti v období pandemie a obecně opadnutí strachu z infekcí. Přitom klasické pohlavní choroby představují závažný zdravotní problém, zejména s ohledem na jejich potenciální následky, jako je například neplodnost,“ prohlásila Ciupek. Jihomoravský kraj je v počtu výskytu venerických onemocnění hned na druhém místě za hlavním městem Prahou.
Globální trend
Nárůst sexuálně přenosných onemocnění zaznamenali také ve Fakultní nemocnici Brno. „Je to zejména syfilis a dále pak kapavka. Tento trend je dle našich informací však poměrně globální, minimálně v Evropě. Vysvětlujeme si to zejména zrušením restrikcí týkajících se omezení cestování v souvislosti s covidem. Otevřely se hranice, spustily se programy například studentských výměnných pobytů, časté služební cesty a dále pak turistika oběma směry,“ sdělil Václav Janištin z tiskového oddělení nemocnice. Doplnil, že zvýšený výskyt onemocnění nepozorují v jedné věkové nebo jinak demograficky ohraničené skupině. Týká se to od studentů až po lidi v důchodovém věku, stejně tak žen, mužů, občanů Česka i cizinců.
Podobná situace je i ve svatoanenské fakultní nemocnici. Podle zástupce přednosty dermatovenerologické kliniky Miroslava Nečase zejména u mladé generace hraje do určité míry roli mylné povědomí, že pohlavní choroby jsou již dnes velmi vzácné, a pokud se vyskytnou, dají se velmi snadno vyléčit.
Projevy nemocí
Syfilis i kapavka se přenášejí zejména pohlavním stykem, nakazit ale může své dítě také matka během těhotenství či porodu. Syfilis se zhruba jeden až dva týdny po nakažení začne projevovat vznikem nebolestivého vředu s jednostranným nebolestivým zduřením lymfatických uzlin. Další stadium se projeví po třech až dvanácti týdnech vyrážkou na dlaních, chodidlech, bocích, trupu a břiše. A na genitáliích a na konečníku se začnou vyskytovat růžové pupínky. Infekce se může projevit také v ústech – vyrážkou, zduřením uzlin a bolestivým polykáním. A také zarudlýma a slzícíma očima. Za další tři až sedm let pak u nemocných obvykle dojde k chronickému zánětu kůže, kostí, svalů, kardiovaskulárního systému či centrální nervové soustavy.
Kapavka, zvaná též tripl či kapela, patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan, nebo spojivky v očích. Český výraz kapavka se vztahuje k hlenu „kapajícímu“ z genitálu, podobně jako hovorové označení tripl pocházející z německého Tripper odkazuje na stejné slovo, které se v němčině řekne trippen.
Slavní syfilitici
Syfilis neboli příjice, kterou si přivezli námořníci Kryštofa Kolomba z nově objeveného kontinentu za Atlantikem, se nevyhýbala ani slavným či mocným tohoto světa. Nakazil se jí například habsburský císař Rudolf II., který trpěl syfilitickým zánětem kostí a progresivní paralýzou. Onemocněli jí také minimálně dva papeži, známý humanista Erasmus Rotterdamský, ruský car Ivan Hrozný, vojevůdce Albrecht z Valdštejna, houslový virtuos Niccoló Paganini, filozof Friedrich Nietzsche, hudební skladatel Bedřich Smetana, malíř Josef Mánes a vůdce bolševiků V. I. Lenin. A podezření na tuto nemoc se objevilo i u spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého nebo nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Novodobější českou historii ovlivnil v čele státu „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, který kromě syfilis trpěl i těžkým alkoholismem. A i když se po jeho náhlém úmrtí, vzápětí po návratu ze Stalinova pohřbu v roce 1953, spekulovalo o tom, že byl otráven agenty NKVD, pravděpodobnější příčinou jeho smrti bylo chatrné zdraví způsobené touto nemocí, kterou se prý nakazil už v mládí někde na Ostravsku.
Díky objevu penicilinu a jeho následné masové distribuci se zhruba v polovině minulého století podařilo s pohlavně přenosnými chorobami výrazně „zatočit“. To se však paradoxně projevuje i na současném prudkém šíření pohlavních nemocí po celém světě, protože k volnějšímu sexuálnímu chování se připojuje i jistá bezstarostnost, díky které – zejména mladí lidé – nepovažují za nutné se při náhodném sexu vůči přenosu těchto nemocí chránit.
S využitím ČTK
