Připomíná velkolepé akvadukty antického Říma. Negrelliho viadukt, pamětník velké slávy i potopy

17.6.2020
Daniela Hatinová

Stavěl se v letech 1846 – 1849. Nyní byl znovu zrekonstruován, oprava probíhala od dubna 2017 a od letošního 1. června je viadukt opět v provozu. Je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jakožto součást drážďanské větve Severní státní dráhy Olomouc-Praha-Drážďany umožňoval zaústění pražsko-podmokelské větve Severní dráhy Ferdinandovy od Buben přes ramena Vltavy, ostrov Štvanici až do současné Masaryčky. Pamatuje pionýrskou slávu železnic ve střední Evropě. Historik Zdeněk Wirth tento industriál označil za „monumentalitu empirového slohu v oblasti technických staveb“.

Mnohde se stavělo ještě ze dřeva

Negrelliho viadukt, dříve obecně nazývaný viadukt Společnosti státní dráhy, spojuje Masarykovo nádraží (původně Nádraží Společnosti státní dráhy) přes ostrov Štvanici s Bubny.

Negrelliho viadukt bude skoro po 3 letech otevřen. Vlaky se na něj vrátí hned 1. června

I ve světovém měřítku šlo už tehdy o ojedinělou stavbu, mnohde se v té době stavěly obdobné mosty ještě ze dřeva. Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT proto koordinuje snahu institucí na záchraně i novém využití takovýchto technických památek.

Na stavbě bylo dělníků jako na pyramidě

Viadukt má délku přes 1110 metrů. Začátek leží v části Nového Města spadajícího do Prahy 8. Nad nádražím Florenc tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem, pak se dlouze vine Karlínem do Buben. Trasu z Prahy na saské hranice navrhl Alois Negrelli s Janem Pernerem roku 1842. Náklady na stavbu, na níž se podílely firmy bratří Kleinů a A. Lanny, se vyšplhaly na 1,5 milionu zlatých. Na stavbě pracovalo 3000 dělníků. Bylo to sousto pro novináře a média v celé Evropě, nejen u nás.

A mělo to páru

Materiál přiváželi po vodě z Kamýka, žulu těžili ve Schwarzenberském lomu. Byly zde poprvé ve větší míře použity parní zvedací stroje. Dřevěné pilíře zaráželo do země a do dna řeky 30 beranidel a vodu z jímek pro zdění základů v řečišti odčerpávala nepřetržitě dvě parní čerpadla. Po dokončení působil viadukt impozantním dojmem připomínajícím „velkolepé akvadukty“ antického Říma – podpírá jej 87 kamenných oblouků. Průběhem času byl ještě dostavován a upravován. Magistrát i radnice na osmičce a Pražané totiž už dávno vědí, jak unikátní stavbu na svém území mají.

Hlavní část mostní konstrukce Trojské lávky je osazena

Překonal věky, zásahy i povodně

A přišla i myšlenka nynější nejnovější renovace, kdy investor SŽDC předložil původně návrh jejího využití při budoucím spojení Masaryčky s letištěm. V roce 2013 projekt předal SUDOPu, měl být hlavně technický. Ozvala se však i CCEA – architekti. Co bude s oblouky? Jednali s Konsorciem pro Karlín, Ministerstvem pro životní prostředí, magistrátem, MČ Prahy 8, podnikateli, památkáři, spolkem Viadukt, což vyústilo i v mezinárodní akci Open House Praha. Na další akci, sympozium, k nám pak přijeli zahraniční odborníci včetně Gerryho Schwittera z Curychu či architektky Silji Tillner z Vídně. Architektonicko-urbanistickou studii pro viadukt představili Yvette Vašourková a Igor Kovačević z CCEA MOBA. Všichni se shodli, že Negrelli, mistr „horských drah“ v Alpách, měl krédo: jednoduchost a pevnost. Jedině tak se viadukt dochoval a překonal tolik povodní i zásahů. I povodeň roku 2002. Byl totiž navržen na základě čerstvých zkušeností z povodně v roce 1845, kdy hladina Vltavy dosáhla jen o několik desítek centimetrů níže. Nyní je velkým přáním tuto lokalitu zvelebit tak – i kvůli Florenci a Masaryčce – že bude “bránou“, nikoliv „bariérou“ mezi renovovaným Karlínem a atraktivním centrem.

FOTO: Negrelliho viadukt znovu ožívá

Negrelliho viadukt znovu ožívá - Negrelliho viaduktNegrelliho viadukt znovu ožívá - Negrelli viaduktNegrelliho viadukt znovu ožívá - Negrelliho viaduktNegrelliho viadukt znovu ožívá - Negrelliho viaduktNegrelliho viadukt znovu ožívá - Negrelliho viadukt


Nepřehlédněte