První československá poštovní známka musela vzniknout za 24 hodin. První… nebo druhá, jak se to vezme…

18.12.2018
Fefík

První československé poštovní známky svobodné republiky jsou výplatní známky s obrazem Hradčan. První známka má hodnotu 5 haléřů a je zelená, druhá 10 haléřů a je červená. Tyto známky byly vydané 18. prosince 191, tedy necelé dva měsíce po vzniku ČSR. Autorem návrhů byl malíř Alfons Mucha.

Alfons Maria Mucha (1860 v Ivančicích – 1939 v Praze) byl jedním z nejvlivnějších světových představitelů secese, zejména v oboru ilustrace, užité grafiky (plakáty herečky S. Bernhardtové pro divadlo Renaissance v Paříži) a uměleckého řemesla (návrhy nábytku, šperků a vitráží). Jeho velmi osobitý styl byl založen na ornamentální stylizaci motivu s výrazným uplatněním linie; v duchu soudobého symbolismu s oblibou pracoval s alegoriemi a náznaky literárních a historických souvislostí. Po návratu do vlasti (1910) se vrátil k popisnému realismu monumentálních historických pláten, věnovaných hlavně české minulosti – v kontextu českého moderního umění však již šlo o anachronismus (cyklus Slovanská epopej, 1910-28), prvorepublikových bankovek a vitráží pro chrám sv. Víta v Praze (okno Arcibiskupské kaple, 1931).

Je sice pravda, že Alfons Mucha neměl žádné zkušenosti s tvorbou známek, ale zhostil se tohoto činu bravurně.
Muchu o návrh požádali 30. října 1918 s tím, že návrh známky musí být vypracován do 24 hodin. Mucha předložil několik námětů, z nichž se jako nejméně konfliktní jevilo panorama Hradčan, sídla českých vládců, od středověku symbolicky spjatého s osudem národa. Pražský hrad, za kterým vychází slunce jako symbol zrodu nového státu… Přestože ve skutečnosti za Hradem slunce nevychází. Známky navržené Alfonsem Muchou byly vybrány z více než deseti návrhů.
Hradčany jsou mezi sběrateli velice vyhledávané a oblíbené. Je mnoho sběratelů, kteří Hradčanům věnovali všechen svůj čas, a existuje hodně specializovaných sbírek.
Sám Mucha k tomu, proč zvolil motiv Hradu, řekl: „Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu.“

Byly vydány dvě různé série, kdy každá obsahovala 53 různých známek, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.

Další známky dělali Švabinský a V. H. Brunner

Na dalších z těch několika prvních našich známek je vyobrazen první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v roce 1920 následovaly další tři známky, navržené Maxem Švabinským. Ve stejném roce byly rovněž vydány dvě alegorické série: jedna s vyobrazením stylizovaného poštovního holuba se šesti nominálními hodnotami označovaná jako Holubice a druhá označovaná jako Osvobozená republika s deseti nominálními hodnotami, na které je vyobrazena žena přetrhávající řetězy poroby. Zásadní podíl na kvalitě československých známek měla Státní tiskárna cenin, v níž pracovali rytci Karel Seizinger a Bohumil Heinz. Výuku ocelorytiny zajišťovala hlavně Česká grafická unie. První československou známkovou tvorbu proslavili výtvarníci jako Jakub Obrovský nebo Vratislav Hugo Brunner.

Želatinové amarouny známe ze seriálu Návštěvníci. Jak chutná dobrota, která spasí svět?

O prvenství soupeří známka skautské pošty

Vznik samostatného Československa je ale ve filatelii spojen se skautskou poštou. Myšlenka na její zřízení se zrodila v hlavě Josefa Rösslera-Ořovského (1869 v Praze – 1933 tamtéž), filatelisty a skautského činovníka. Realizoval ji 20. října 1918, když objednal prostřednictvím M. Knappa u firmy Kolmann na Vinohradech tisk skautských známek. Ve stejném dni řečnil spolu s předsedou Českého olympijského výboru dr. Guthem-Jarkovským a hostem z Anglie panem Holwelem na slavnostní schůzi Českého Yach Klubu v pražském Podolí. Přítomní skauti byli informováni o připravovaném státním převratu a plni nadšení vztyčili veřejně českou červenobílou vlajku. Přestože přesné datum rozpadu Rakouska-Uherska nikdo neznal, byli skauti připraveni pomáhat Národnímu výboru.

Když nastal 28. října 1918 převrat, byla narychlo zřízena přijímací kancelář a zorganizována skautská pošta. Náčelník skautů A. B. Svojsík obdržel od Národního výboru písemný rozkaz k otevírání, třídění a následnému doručování veškeré pošty docházející jeho členům. Skauti v uniformách měli povinnost doručovat poštu nepřetržitě, ve dne v noci. Doručovali i depeše. Vždy osobně a proti potvrzení, aby se důležité zprávy pro Národní výbor československý nedostaly do nepovolaných rukou. První skautské známky vyšly až 7. listopadu 1918. Do té doby se pošta předávala proti podpisu v doručovací knížce. Červená dvacítka byla nalepována na dopisy, modrá desítka na lístky a otevřené listy. Poplatky uhrazoval příjemce. K razítkování známek bylo používáno kovové razítko s písmeny N. V.

Platnost skautských známek byla zrušena 25. listopadu 1918. Zbylé známky byly prodány pražským obchodníkům.

Praha má první restauraci s robotickou obsluhou


Témata:

Nepřehlédněte