Spolek přátel pro obnovu Vítkova hrádku dnes přivezl do kostela na Svatém Tomáši u Přední Výtoně sošku madony. Do této oblasti se vrací po 70 letech. Nebude to původní gotický unikát, který byl z Lipenska odvezený v roce 1953 a je nyní součástí Alšovy jihočeské galerie, ale replika na velkém kamenném podstavci.
Madonku vysochal akademický umělec Jiří Genzer, který je autorem všech soch, které nyní zdobí nedaleký Vítkův hrádek. Ten je nejvýše položenou hradní zříceninou ,s 1053 m.n.m., u nás. Právě Spolek přátel pro obnovu Vítkova hrádku je donátorem celé akce. „Návrat madonky symbolizuje návrat ke staré Šumavě, kterou milujeme. Chceme teď Lipensku vrátit život a dřívější energii, která tu byla. Věříme, že tato socha Bohorodičky vrátí život nejen Šumavě, ale oživí také toto místo a celou naši společnost,“ uvedl již dříve Miroslav Kovačičín, předseda a zakladatel Spolku přátel pro obnovu Vítkova hrádku s tím, že socha bude mít také nový symbolický význam a třeba i pomůže neplodným párům, což je problém, který dnes řeší stále větší množství žen a mužů.
Pozdně gotický typ madony podle odborníků patrně vytvořil neznámý mistr z jižního Německa mezi lety 1510 až 1520. „Původ sochy je nejistý. Nejstarší zprávy uvádějí, že socha byla původně umístěna v jakési kapličce u cesty a odtud byla před rokem 1938 přenesena do kostela ve Svatém Tomáši. Věrohodnější jsou zprávy, že jejím původním majitelem byl mlynář Leitenmuller z Německého Rychnova, což je zaniklá ves nedaleko Vítkova Kamene, který ji věnoval kostelu ve Svatém Tomáši,“ uvedl dříve Jiří Havlice z Národního památkového ústavu.
Podle expertů je umělecká hodnota originálu sochy nevyčíslitelná. Na trhu se za podobné exponáty platí desítky milionů korun. Náklady na výrobu kopie uhradil Spolek přátel pro obnovu Vítkova Hrádku. Zřícenina původně gotického sídla leží u rakouských hranic, proto po roce 1948 v hradu působila vojenská posádka. Spolek jej začal obnovovat v 90. letech minulého století.
Zdroj:vz/čtk
