Důvodem rezignace byl spor s některými lidickými pamětníky. Pár dní nato podalo výpověď i deset vedoucích a odborných pracovníků památníku.
Martina Lehmannová vedla památník od dubna roku 2017, zlom nastal loni v listopadu, kdy čelila kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž České televize, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce. Přeživší v otevřeném dopise Lehmannové vyčítali, že je jí lhostejné utrpení jejich a jejich rodin a že nectí fakta o lidické tragédii.
Podle ministra Zaorálka neuměla komunikovat s lidmi a neměla empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Lehmannová však odmítla obvinění, že nectí fakta o Lidicích. Funkci podle svých slov opustila proto, že nemá ministrovu důvěru.
Výběrového řízení se zúčastnilo pět zájemců, komise doporučila dva a ministr vybral Eduarda Stehlíka, který už dříve řekl, že nové vedení památníku podle něj čeká práce krizového manažera, který musí zajistit navázání normálních vztahů s pamětníky a obcí, postavit potřebný pracovní tým a zorganizovat nejbližší akce včetně pietních aktů.
„Udělám maximum pro to, aby se vztahy mezi památníkem a obcí daly do pořádku. Osobně obejdu všechny přeživší,“ odpověděl pan Stehlík na otázku, co bude patřit k jeho prvním krokům.
Lidická starostka Veronika Kellerová, která je vnučkou lidické ženy a za přeživší se nyní vyjadřuje do médií, řekla, že si lidičtí pamětníci zvolení Stehlíka přáli. „Jsou všichni strašně rádi,“ přiznala. Je podle ní pro Lidice autoritou a má empatii.
Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje především československým vojenským dějinám, mapoval zejména období let 1914 až 1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde skončil ke konci loňského roku. Působil také jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a je předsedou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
