Je tomu šedesát let, co se v Brně zaškolily první řidičky autobusů a trolejbusů v městské hromadné dopravě. Připojily se tak ke kolegyním, které od roku 1949 v brněnském dopravním podniku řídily jen tramvaje. Brněnský dopravní podnik, by jich rád měl více. Ukazuje se, že řidičky často bývají klidnější a ohleduplnější.
Počet žen řídících brněnské autobusy, trolejbusy a tramvaje se za posledních deset let zvýšil přibližně o polovinu, na stávajících 188. „Obavy žen z řidičské profese určitě nejsou na místě, dávno už nejde o výhradně mužskou práci. Dokonce to vidím i jako určitou výhodu, kolegové v práci jsou velmi vstřícní a rádi v nesnázích pomohou. Vyhovuje mi, že jsem sama svým pánem, poznávám nové lidi, po směně předám desky a vůz a jdu domů s čistou hlavou,“ popisuje Lucie Pospíšilová. Sympatická bruneta řídí trolejbus, pro brněnský dopravní podnik už jezdí třetím rokem.
„Při trvalém mírném nedostatku řidičů mohou právě ženy doplnit tým brněnského dopravního podniku,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková. Právě kratší úvazky jsou vyhledávané mezi ženami, které se vrací po ukončení rodičovské dovolené. „Kromě zkrácených úvazků je motivujícím faktorem i rovná výše odměny bez ohledu na věk nebo pracovní zkušenosti,“ dodává primátorka.
„Nejvíce žen – řidiček bychom u nás našli v kabinách tramvají, a to 149, pak následují autobusy s 27 řidičkami a trolejbusy, se kterými jezdí 12 žen. Lodím vládne zatím pánská sestava kapitánů, mezi lodnicemi ale máme 15 žen,“ vypočítává uvedl generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek. „Ženy jsou u nás vítány, jednoznačně jsou stejně dobrými řidičkami, jako muži. Dokonce bych řekl, že ve vztahu k cestujícím je jejich přirozená schopnost empatie a komunikace výhodou,“ dodává.
Podle vedoucího oddělení vzdělávání zaměstnanců a autoškoly v brněnském dopravním podniku Romana Hapala jsou mezi muži a ženami určité odlišnosti. „V kurzech bývají ženy zodpovědnější v přípravě a ohleduplnější při jízdách. U zkoušek bývají nervóznější, obavy mívají zejména z technických otázek,“ popisuje Hapal. Muži se podle něj o něco lépe orientují ve složitějších situacích a při technických problémech, zato někdy jednají příliš zbrkle.
V každodenním provozu cestující většinou ani nevnímají, jestli vůz řídí muž nebo žena. A nehraje to roli ani při sestavování rozpisu směn. U nočních rozjezdů, kde se počítá s vyšším rizikem neukázněného chování cestujících, je sice převaha mužů, ale v současnosti jezdí na těchto linkách i čtyři statečné ženy. A rozdíly nejsou podle statistik dopravního podniku ani v nehodách. Zaviněných havárek mají muži i ženy v brněnském dopravním podniku na kontě přibližně stejně.
