Říjnové deště sice přinesly úlevu povrchové vrstvě půdy, hlubší vrstvy však zůstávají nenasycené. Vyplývá to z nejnovějších dat projektu InterSucho, který provozuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR, CzechGlobe. Vědci upozorňují, že extrémní rozdíl mezi povrchovou vrstvou do čtyřiceti centimetrů a hlubší vrstvou sahající do jednoho metru je velmi nezvyklým jevem. Na tom má podíl i stále aktivní vegetace, která vodu do hloubky téměř nepropouští.
Tři nejzávažnější stupně sucha v současnosti zasahují téměř osm procent české krajiny. Nejvíce postižené oblasti se nacházejí v jižních a jihozápadních Čechách, přičemž nejhorší situace panuje v jižní části jižní Moravy. Na Znojemsku a Břeclavsku kleslo relativní nasycení půdy pod dvacet procent. Na druhém konci spektra stojí Liberecký kraj, Krkonoše, Orlické hory, část Jeseníků a Beskydy, kde je půdní vlhkost naopak nadprůměrná.
„Přibližně 12 procent území vykazuje vyšší zásobu půdní vláhy, než je pro toto období obvyklé. Deficit půdní vláhy se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 40 milimetry,“ popsali vědci z projektu InterSucho.
V nejbližších dnech se výraznější srážky neočekávají, nízké teploty by ale měly zabránit rychlému odpařování vláhy. Nedostatek vody v hlubších vrstvách se přesto promítá do stavu pramenů a vodních toků. Hladiny velkých vodních nádrží podle dat správců jednotlivých povodí nadále klesají, v nejlepším případě stagnují. K jejich doplnění by bylo zapotřebí výrazně delší a intenzivnější období srážek.
Zdroj: autorský text / ČTK
