Když v roce 2019 vzplála střecha katedrály Notre Dame, celý svět byl v šoku. Nikdo si nedovedl představit, jak by mohla být znovu obnovena její složitá a sofistikovaná konstrukce, která je díky obrovskému množství použitého dřeva známá jako La Forêt – les. Tedy, téměř nikdo…
„Po tom požáru tu byla spousta lidí, kteří říkali, že [na opravu] bude potřeba tisíce stromů, že nemáme dost těch správných, že dřevo by muselo roky vysychat a nikdo nevěděl, jak vyrobit trámy tak, jako to dělali ve středověku. Říkali, že je to nemožné,“ vysvětluje Frédéric Épaud, odborník na středověké dřevo.
„My jsme ale věděli, že to možné je, protože na Guédelonu se to takhle dělá už léta,“ pokračuje Épaud. Projekt Guédelon je unikátní, živoucí archeologický výzkum, který probíhá v lesích severního Burgundska.
V okolním světě je právě 21. století, ale tady, uprostřed hlubokých burgundských lesů, se píše rok 1245. Fiktivní rytíř Guilbert Courtenay alias Guilbert de Guédelon se právě vydal na křížovou výpravu a jeho manželka tak dohlíží na stavbu jejich nového rodinného sídla – skromného hradu, který odpovídá Guilbertovu postavení pokorného rytíře ve službách krále Ludvíka IX.
Projekt Guédelon vznikl jako sen o praktickém cvičení v experimentální archeologii. Místo obvyklého archeologického postupu, kdy jsou odhalovány zapomenuté věci z minulosti, totiž místní nadšenci zvolili přístup přesně opačný – rozhodli se úplně od základu postavit hrad Guédelon a používají k tomu výhradně techniky a nástroje, které byly dostupné i ve středověku, a stavební materiály, pokud je to alespoň trochu možné, z místních zdrojů. Spousta lidí se na tuto skupinu archeologických nadšenců dívala jen jako na snílky, to se ale změnilo po požáru katedrály Notre Dame.
„Střešní rám [katedrály Notre Dame] byl na tu dobu extrémně sofistikovaný, k jeho sestrojení byly použité technologie, které byly na 12. a 13. století velmi pokročilé,“ vysvětluje Épaud.
„Studoval jsem techniky z 13. století několik let a zjistil jsem, že když respektujeme vnitřní strukturu stromu, trámy pak vydrží i 800 let. Guédelon je jediné místo ve Francii, a já věřím, že i v celé Evropě, kde postavili takovýto druh střešní konstrukce ze dřeva. Všichni ti, kdo si mysleli, že to není možné, neznají Guédelon,“ říká Épaud.
Místní truhláři samozřejmě nepoužívají na stavbu dřevo z pily, ale každý strom si sami ručně opracují. Používají k tomu jen středověké technologie a nástroje a ručně tak vyrábí střešní trámy – z jednoho stromu jeden trám.
Stéphane Boudy, kterému je nyní 51 let, se původně vyučil jako pekař, poté pracoval jako elektrikář, až nakonec našel své poslání jako truhlář na hradě Guédelon: „Tohle není jen nostalgie. Jestli střecha Notre Dame vydržela 800 let, je to právě kvůli tomuhle. Dřevo z pily nemá srdce.“
Boudy vysvětluje, že ruční zpracování dřeva respektuje jeho „srdce“ a to pak trámům dává sílu a odolnost. „Máme 25 let zkušeností s kácením a tesáním dřeva ručně. Teď jsou už i jinde lidé, kteří vědí, jak se to dělá, ale řeknu vám, ti všichni přišli sem, aby se to naučili. Kdyby tohle místo neexistovalo, experti by možná řekli: ne, není možné střechu Notre Dame postavit znovu. My jsme ukázali, že to jde,“ říká.
Marylin Martin, spoluzakladatelka projektu Guédelon, říká, že místní kovář byl najat, aby vyrobil sekery pro kácení stromů na novou střechu katedrály Notre Dame a od truhlářů se očekává, že vyškolí tým odborníků, který pak bude na obnově katedrály pracovat.
„Je to pro nás velká prestiž, že Notre Dame bude opravena lidmi, kteří se své řemeslo naučí tady na Guédelonu,“ říká Martin. „Spolupracujeme se spoustou státních výzkumných organizací, ale někteří lidé nás odepsali a označili jen za tématický park. Teď, po 25 letech, jsme jediní, kdo rozumí tomu, co je potřeba udělat, jediní, kdo to umí. A oni tak zjistili, že jsme svou duši nezaprodali ďáblu. Naši lidé budou tak či onak na Notre Dame pracovat, ale proč bychom měli chtít jet do Paříže? My budeme v naší práci z 13. století pokračovat tady.“
A tak je skupina nadšenců, které zpočátku nikdo nebral moc vážně, konečně považována za odborníky a hrdiny, kteří zachrání to, o čem si ostatní mysleli, že je už nenávratně ztraceno. Za jejich vytrvalost a dovednosti jim obdiv celého světa jistě právem náleží.
Zdroj: The Guardian
