„Praha se chce přiblížit nejhezčím světovým metropolím“. To je argument politiků pražského magistrátu na zvláštní regulace, které schvalují a nemají oporu v právním řádu. Nejen podivná úprava pravidel pro restaurační zahrádky v centru města, ale také pro venkovní reklamu.
Bojovníkem za tyto samozvané regulace je stejný okruh pražských politiků. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr za silné podpory jeho asistentky Kristýny Drápalové a Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj a územní plán. Je zajímavé, že v obou případech se odkazují na skutečnost, že pravidla pro úpravu diskriminujících právních norem připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Podle jakých průkazných údajů byly regulace připraveny, není nikomu jasné, zřejmě ani politikům, tolik prosazujícím tyto úpravy.
Někteří provozovatelé outdoorové reklamy v Praze jsou v obdobné situaci jako magistrátem selektovaní provozovatelé restauračních zahrádek. Sdružení českých firem ve venkovní reklamě (SČVR) před více než rokem zahájilo procesně dlouhé martyrium stížností na ÚHOS a Evropskou komisi. Před třemi týdny konečně zahájil ÚHOS správní řízení s hlavním městem Praha ve věci možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předmětem řízení je kontroverzní vyhláška, která měla s účinností od 1.10.2021 odstranit reklamní plachty z velké části hlavního města. Vyhláškou, která měla být magistrátním bojem proti taktéž samozvanému výrazu „vizuálnímu smogu“, který nemá žádnou právní oporu či jasně schválenou specifikaci, chtěl pražský magistrát od října minulého roku zakázat provozování reklamních plachet. Podle SČVR je vyhláška diskriminační. Zakazuje reklamní plachty v místech, kde k tomu není žádný průkazný důvod, a paradoxně ponechává současně na stejných místech bez další regulace jiné reklamní plochy, billboardy, bigboardy, double bigboardy a další.
Vyhláška potvrzuje nekoncepčnost, se kterou se politici pražského magistrátu snaží urputně řešit nadužívaný „vizuální smog“. Podivným způsobem jsou vytěsněny z trhu venkovní reklamy plachty, ostatní velké plochy jim nevadí, a současně chce magistrát instalovat nový městský mobiliář, který přinese další nárůst reklamy v podobě LED obrazovek.
V Praze bohužel chybí komplexní přístup politiků k reklamě a detailně vydiskutovaný návrh koncepce, která je regulovaná podle zákonných pravidel a průkazných dat. Koncepce, která bude zahrnovat všechny formáty outdoorové reklamy na soukromém či městském majetku.
Situace, kdy žádný formát reklamy a ani historické centrum nevadí, je například politická reklama. Pokud budou na reklamních zařízeních prezentovány politické strany a hnutí, není zde žádné omezení, jak v druhu plochy, tak lokalitě umístění. To znamená, že pokud se rozhodne politická strana umístit dlouhodobě několikametrovou reklamu na Václavském nebo Staroměstském náměstí, podle platné pražské vyhlášky je toto v pořádku.
Chtějí politici reklamu opravdu regulovat?
