Výstava je volně přístupná v ambitech (exteriéru) v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze. Výstava bude trvat do prosince 2023, otevřena je denně mimo pondělí mezi 10. a 18. hodinou.
Letos si připomínáme 300 let od úmrtí geniálního českého architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla. O jeho životě víme velmi málo a také se nám dochovalo jen málo výkresů a stavebních projektů vytvořených prokazatelně jeho rukou. Možná i proto se kolem jeho osoby množí četné více nebo méně prokázané interpretace a informace o něm se místy dostávají až na mýtickou hranici. To však Santini nepotřebuje, aby mohl být i přesto pokládán za jednoho z nejlepších českých architektů.
Význam jeho práce i svérázný postup při projektování se pokouší ukázat téměř třicet seminárních prací studentek a studentů architektury z Fakulty architektury ČVUT, které zpracovali v letech 2021-23 pod vedení prof. Pavla Kaliny a arch. Josefa Holečka a které se zabývají specifiky Santiniho tvorby, zejména pak méně známými stavbami a jejich detaily. Výstava představuje nejzajímavější z nich. Věnují se pro Santiniho typickým tématům: geometrii půdorysů a fasád, dokonalému poznání architektonického řádu i jeho překročení, a také některým architektonickým detailům, zejména samonosným schodištím a klenbám. Cílem je ukázat, že Santini jako každý architekt řešil především praktické problémy, a právě s těmi se velmi svérázně vyrovnával.
Kromě 6 velkorysých informační panelů, umístěných v arkádách ambitu, je k vidění i prezentace stavebních prvků spojovaných tradičně se Santinim v rámci poutního areálu.
Možná, že pro někoho není panelová výstava dostatečným lákadlem k návštěvě. Ale jen samotná návštěva poutního areálu je nevšedním duchovním zážitkem. A koho památky moc nelákají – před vstupem do areálu je sympatická kavárna…
Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Řepích je poutní místo poblíž dějiště smutně proslulé bitvy. Nachází se severně od ulice Karlovarská, nedaleko od tramvajové smyčky.
Předchůdcem kostela Panny Marie Vítězné byla jednoduchá kaple na obdélném půdorysu vystavěná po bitvě na Bílé hoře mezi lety 1622–24. Autora stavby, která je zachována ve zdivu západní části dnešního kostela, neznáme. Kaple sloužila jako místo uložení ostatků vojáků, které nebyly řádně pohřbeny a zůstaly v okolí Bílé hory ještě dlouho po bitvě.
Teprve po dlouhých letech byla až v roce 1712 původní kaplička změněna na drobný kostelík a byl přijat záměr na doplnění dalšími kaplemi a poutními ambity. Po dostavení obvodové zdi však votivní kaple pohledově zmizela a tak byl zapotřebí vybudovat nad jeho středem kopuli, která by se stala novou dominantou areálu. Úpravy areálu, včetně dostavby ambitů a kopule se jako člen mariánského bratrstva úspěšně zhostil Jan Blažej Santini. Osvědčil zde opět svoji schopnost vyrovnat se s daným prostorem a spojit zdánlivě nesourodé prvky v jeden kompaktní a přitom vysoce harmonický celek.
Zdroej: Opatství VENIO + Spolek Putování za Santinim
