Saturn byl až do roku 1781 poslední planetou Sluneční soustavy. Nejen pro astronomy, ale i pro astrology. Jako symbol nebyla v horoskopu příliš oblíbená. Je to s podivem, protože se zřejmě jedná o druhou nejkrásnější planetu. Po naší Zemi, pochopitelně.
Tu utajenou krásu objevil až dalekohled, a italský astronom Galileo Galilei. Píše se rok 1610. Jupiterovy měsíce už jsou objeveny, jsou čtyři, stejně jako čtyři bratři šlechtického rodu Medici, panujícího v Toskánském velkovévodství. Mecenáši si zaslouží astronomův vděk. Medicejské hvězdy se budou vyskytovat ještě v devatenáctém století.
7 let čekání bylo vynahrazeno v několika hodinách. Ze sondy Cassini k Zemi proudila kvanta informací
Astronomův zájem se obrátil k planetě Saturn. Dalekohled s dvacetinásobným zvětšením nestačil, ale to Galileo nemohl tušit. Saturn se nachází desetkrát dále od Slunce než Země, a svoje tajemství neprozrazuje jen tak snadno. Galileo si jistě tehdy mnul oči a několikrát vyčistil čočku dalekohledu. Úkaz nezmizel. Místo jednoho kotoučku pouhým okem, spatřil na jeho bocích v dalekohledu ještě dva další. To je zajímavé, ale je nutné to utajit. Aby mě ještě někdo nepředběhl se zveřejněním. Pozoroval jsem, že nejvyšší planeta je trojitá. Tento text, zaslaný jeho vlivnému příteli, jménem Belisari Vinto, byl dokonce zašifrován.
To, co Galileo svým slabým přístrojem nedokázal rozeznat, byl prstenec. Nádherný, nikde nepřiléhající prstenec, který obepínal celou planetu. Věda dodnes neví, jak vznikly. Nejoblíbenější je teorie o rozpadu nějakého malého měsíce, který se přiblížil k této gigantické planetě, a byl roztrhán jejími slapovými silami.
Teprve sonda Cassini odhalila jejich strukturu. Prstence začínají asi šedesát tisíc kilometrů od povrchu planety a dosahují do vzdálenosti téměř půl milionu kilometrů. Skládají se z kousků ledu a drobných úlomků. Jejich tloušťka je jenom několik stovek metrů a občas se stává, že se ocitnou v takovém úhlu vůči Zemi, že zkrátka pro pozorovatele zmizí. Saturn oběhne Slunce jednou za 29 let a tento úkaz se pravidelně opakuje. Ze všeho nejvíc prstence připomínají gramofonovou desku, i s rýhami.
Sonda Cassini dostala své jméno po dalším italském astronomovi, jménem Domenico Cassini. Narodil se v roce 1625, to už Galileovi táhla šedesátka. Cassini byl rovněž velký objevitel. Čtyři měsíce Saturna, Rudá skvrna na Jupiteru, struktura prstenců u Saturna. Sonda tedy nesla jeho jméno plným právem. Cassini se za to lidem odvděčil i na konci dvacátého století. Sonda objevila prstence u Jupitera, Uranu i Neptuna. Kráse a velikosti se však těm Saturnovým ani nepřibližují.
